www.chcivatu.cz

V silném těle, silný duch

2007-10-25T05:56:00.000+02:00

aneb silný jako býk, chytrý taky tak ;-)
Otázka zbohatnutí však není v tom být nejchytřejší. Je zapotřebí celého souboru vlastností z nichž většinu lze v sobě vychovat. Jednou z nejdůležitějších je houževnatost. To že vás nic hned na začátku nepoloží. Je to především otázka vůle. Řekl jsem si: "jak zdvojnásobit své měsíční příjmy?". Došel jsem k závěrům, které představují vynaložit nemalé úsilí a hlavně pevnou vůli a jasnou a rozhodnou cílevědomost. Pokud to vezmu přes zaměstnání, tak to znamená výrazně postoupit na žebříčku v rámci firmy a nebo přejít do jiné. Pokud to vezmu přes oblast samostatné činnosti, znamená to výrazně zvýšit svůj výkon v této oblasti. Pokud se o to rozhodnu ještě nějak jinak, znamená to koncentrovat se někde jinde. Každopádně je to o výdrži mysli. Vymyslet a hlavně realizovat jak dosáhnout cíle. Jak toho dosáhnu, když vždy, když něco začnu, tak to nevydržím dotáhnout do úspěšného konce? Je to tím, že nemám dostatečně pevnou vůli a motivaci. V podstatě skončím téměř tam, kde jsem začal, protože nemám čas, protože jdu dělat zase něco nového. Potřebuji se naučit dosáhnout vytyčeného cíle. Zdvojnásobení měsíčního příjmu je však pro začátek moc vysoká laťka. Obecně se doporučuje začít něčím jednodušším. Zejména je doporučováno začít s fyzickým tělem. Dosáhnout změn spojených se svým fyzickým tělem je obecně nejjednodušší. Pokud vám připadne nepředstavitelně obtížné jen shodit pár kil nebo přestat číst a jít teď hned běhat, pak zůstaňte radši tam kde jste ;-)
Všem, kteří potřebují cvičit svoji vůli a cílevědomost. Všichni, kdo si chcete zlepšit tah na branku, doporučuji začít programem iwantsixpackabs.
Jedná se o program dlouhý 16 týdnů. Dejte si za cíl 16 týdnů cvičit podle tohoto programu. Uvádím konkrétně tento program, protože opravdu jsem dlouho brouzdal internetem než jsem narazil na něco tak povedeného. Tento program mi hodně pomohl. Nejlepší pro čechy na tom je, že těch prvních 16 týdnů videolekcí, učebních textů, animací a názorných obrázků je skutečně zadarmo. Český člověk není zvyklý platit za obsah na internetu. Ano, je to i můj případ :-) Jsem také čech. Obtížnost lekcí na sebe perfektně navazuje. Ve chvíli, kdy jsem byl schopen odcvičit plně lekci 3, byl přechod na lekci 4 hračka. Autor je opravdu expert v oblasti fitness a skutečně je znát, že to studuje leta. Svůj web projekt financuje hlavně z prodeje posilovacích gum, které vy z Čech nebudete kupovat přes anglický web. Mají je např. v Tesco za 200 Kč, což je jediná drobná finanční investice, kterou uděláte. Jo a pokud to myslíte se sebou upřímně a vážně, tak si koupíte i ten gymnastický míč :-)

Vědomá autosugesce

2007-05-13T10:56:00.000+02:00

K tomu, aby jste dosáhli svého cíle, můžete využít moci své vůle a prostřednictvím sebeovládání vyvinout sílu, která vás bude stále držet na cestě ke splnění vašich přání. Tento způsob však vyžaduje silnou vůli, kterou většina lidí neoplývá. Je tu možnost vůli trénovat, což je časově velice zdlouhavé, ale velmi účiné. Z dlouhodobého hlediska je to dle mého názoru nejlepší cesta. K účinému trénování vlastní vůle však potřebuji mít dostatečně silnou vůli, abych tak činil a dostávám se tak do bludného kruhu. Když nemám dostatečně silnou vůli vydržet trénovat a zdokonalovat svoji vlastní mentální sílu jak z toho ven?
Jedna z cest se jmenuje vědomá autosugesce. Při sebeovládání se snažíme silou vůle dosáhnout něčeho nebo něco vydržet, abychom dosáhli cíle. Při vědomé autosugesci jde o to, přesvědčit své vědomí o něčem, co ani nemusí být pravdou, ale potřebujeme takovou víru, abychom mohli jednat tak, jako by to pravda byla. K vědomé autosugesci je třeba přistupovat zodpovědně, protože pokročilejšími technikami můžete navozovat změněné stavy vědomí, ale to už se dostáváme spíše k autohypnóze. Každopádně je to velmi mocný nástroj. Jde o to použít jej tak, aby jste dosáhli svého cíle a ne aby jste skončili v nějakém ústavu jako psychotik.
Do druhého podcastu jsem vložil malou ochutnávku toho jak může vypadat vědomá zvuková autostimulace s prvky autosugesce. Nemusíte se bát si ji vyzkoušet poslechnout. Nahrávka je pouze 4 minuty dlouhá a aktivní část je zhruba polovina. První polovina jsou více méně pouze úvodní kecy. A 2 minuty autosugesce vás nechají prakticky bez jakýchkoliv následků ;-)
Tak pro odvážné zde je jedna malá jednohupka :-)
Formát mp3 128kbps, délka 4m11s, velikost 3.9MB, vzorkovací frekvence 32kHz, doporučeno poslouchat ve sluchátkách.

(Pokud trpíte epileptickými záchvaty, konzultujte použití autosugesce se svým lékařem.)

Je rychlý růst přirozený?

2007-05-06T22:43:00.000+02:00

Proč lidé pěstují ve svých obydlích květiny? Je to poměrně zvláštní zvyk. Co mám z toho, že mám v pokoji květiny? Zalévám je, jednou dvakrát do roka jim zkypřím půdu a krapítek je přihnojím, oprašuji je, ale nejčastěji se na ně dívám. Plní dekorační účely, ale nic nevydělávají. Tak proč se o ně starám? Jsou druhy starostí, které člověka těší. Těší mne vidět jak rostou. Nejraději je vidím růst od semínka. Je to radost jak se objeví první lísteček a pak další a další a už je to malá rostlinka. Některé dokáží růst tak neuvěřitelně rychle. Jsou důkazem toho, že rychlý růst není nic proti přírodě. V některých případech je její součástí. Jeden z malých citrusů zasetý krátce po vánocích teď v uplynulých třech týdnech zdvojnásobil plochu svých listů. Někdo by mohl namítnout, že měl ještě nějakou energii naspořenou v semínku. Myslím, že tu z velké části již vyplácal na růst prvních čtyřech listů, stonku a kořenů. Je důkazem toho, že i díky tak málo účinnému procesu jako je fotosyntéza (účinnost necelé 1%), dokázal malý citrus plochu svých solárních panelů zdvojnásobit během pouhých třech týdnů. Představte si, že vlastníte solární elektrárnu, která je schopná svoji energetickou kapacitu během třech týdnů zdvojnásobit a to s minimálními investicemi (voda, půda, vzduch a slunce). Výrazný růst je fascinující a inspirující. Pěstujte květiny :-)

Můj první podcast na chcivatu.cz

2007-05-03T08:00:00.000+02:00

Zde si můžete stáhnout můj první podcast ve formátu mp3 (10 minut, 10MBytes, 128 kbps, vzorkovací frekvence 32kHz, nahráváno stereo mikrofonem, optimalizováno pro poslech ve sluchátkách). Jedná se o čtení článku Je libo gauč nebo něco jiného?
Na začátku nahrávky je kousek písničky Mrs.Parker od kapely Čajové lístečky (Tea Leaves).
Tímto děkuji kapele, že publikuje na Podsafeaudio pod Creative Commons license.
Nahrávku můžete volně šířit, máte k tomu mé autorské svolení :-)
Budu rád, když mi popíšete vaše dojmy v komentářích. Co se vám na podcastu líbilo a co ne, abych věděl, kde mám největší rezervy na zdokonalování. Jedná se o jeden z mých počinů v rámci projektu tvorby digitálního obsahu. Zkuste si také nějaký podcast vytvořit. Je to nová zkušenost :-)

Je libo gauč nebo něco jiného?

2007-05-02T06:56:00.000+02:00

Je lepší celý život jíst každý den knedlo, zelo, vepřo nebo je lepší každý den ochutnat něco úplně jiného a nebo jíst téměř každý den to, na co jsem zvyklý a občas ochutnat něco nového? Je lepší celý život jen vařit z rýže nebo je lepší vařit z pšenice, ječmene, kukuřice, prosa, rýže, dýně, brambor, kedluben, hřibů, hovězího, jehněčího, ryb, vajíček, másla, malin a jablek?
Je lepší celý život strávit v jedné firmě na jedné pozici za tím samým psacím stolem nebo prostřídat pět, šest zaměstnání a pak se usadit a nebo celý život měnit každých několik měsíců obor a směr? Nahoru a dolů, doleva a doprava?
Je lepší být celý život jen zaměstnanec nebo je lepší být zaměstnanec a pak podnikatel nebo podnikatel a pak zaměstnanec nebo zaměstnanec a podnikatel zároveň nebo být jen majitel podniku nebo majitel podniku a zároveň investor nebo zaměstnanec, podnikatel, majitel podniku a investor zároveň?
Na výše nastíněné otázky neexistuje jednoznačná odpověď. Přesto odpověď existuje. Odpověď na všechny tyto otázky si nosíme každý sám v sobě. Správná odpověď je pro každého jiná, protože každý jsme jiný. Zatímco někdo rád stráví celý svůj život v jednom podniku na jedné pozici a k obědu si dá nejradši tu vepřovou s pivkem. Nejdál byl na školním výletě v Praze. Miluje svůj desetiletími zaběhlý stereotyp. Stálou pracovní dobu a ten vyleželý dolík v kanapi u televize. Miluje pravidelné sportovní přenosy, zejména mistrovství, která se rok co rok s železnou pravidelností opakují.
Na druhé straně se najde cestovatel, vizionář a podnikavec, který nedokáže byť jen několik minut postát na jednom místě a knedlo, zelo, vepř nechce, protože to již měl před pěti lety. Chce něco, co ještě neochutnal. Cítí, že pokud by si dal znovu knedlo, zelo, vepřo tak by mu utekla příležitost. Příležitost ochutnat místo toho něco nového. Počet příležitostí je konečný, protože náš život je vymezen jen několika desetiletími.
Pracoval jako metař, jako četař, jako vedoucí i jako ředitel, pracoval sám, v malém týmu i v týmu velkém, několikrát vstoupil do politiky, investoval, věnoval se charitě, několikrát zbohatl, několikrát zbankrotoval, zcestoval celý svět a jeho nejvnitřnější já ho pohání, aby hledal stále něco nového.
Pokusil jsem se vykreslit dva póly mezi nimiž se nachází většina populace. Zcela nepochybně mi několik borců uniklo. Jedná se o skutečné borce – extrémisty, ať již na jednom nebo druhém konci. Každý z nás se nachází na pomyslné ose aktivity mezi těmito dvěma póly. Vědomým rozhodnutím se lze pomalu trochu mezi uvedenými póly posouvat. Zatímco prvního kanapistu bych označil za pěkného lenocha, druhého za hyperaktivního šílence. Ani jedna z těchto dvou nálepek nebudí u většiny lidí přitažlivé emoce. Proč? Asi protože většina lidí je jinde, je mezi a to je normál a to je v pořádku. Extrémy nejsou obecně pozitivně přijímány. Alespoň ne většinou.
Co v životě chcete? Jak hodně chcete být v životě aktivní? Jaká míra aktivity rezonuje s vaší duší? Chcete být celý život v jednom zaměstnání? Chcete za život vystřídat pět zaměstnání? Chcete za život vystřídat dvacet pět zaměstnání nebo chcete každý měsíc pracovat někde jinde a do roka rozjíždět tři nové businessy?
Chcete celou letní dovolenou strávit povalováním se na písčité pláži nebo chcete jednu hodinu skákat bungee dumping, další se učit na vodních lyžích, další strávit na horském kole, pak zaskočit na královský oběd, během něhož se setkáte s několika místními podnikavci, pak se proletět ve vrtulníku podél pobřeží, odpoledne se potápět u korálových útesů, jít chytat žraloky a večer si je opéct k večeři, poté vyrazit na noční život a druhý den ráno brzy vstát, aby jste si mohli jít zaběhat, protože se chcete cítit ještě více svěží na dopolední rally na motorkách, kterou pojedete v blízkých horách. Odpoledne pak na vás čeká sjíždění divoké řeky. K večeru výstup po skalách a nocování v jeskyních, ve kterých nemůžete dospat, protože ráno v zálivu jedete závod na vodních skútrech. Možná proto jste dorazili do zálivu o celých 90 minut dříve, a tak jste si zašli ještě nad zálivem zalétat na křídle a krásně jste si prohlédli celou trasu z ptačí perspektivy. Třeba vám to pomůže k vítězství.
Jaká míra aktivity vám vyhovuje?
Jste spíše svalit se na kanape nebo někam vyrazit? Jste spíše pasivní typ, který si radši lehne na pláž a jelikož se pasivita projevuje nejen o dovolené i v práci jste jaksi pasivní, a tak si na více než pasivní dovolenou nevyděláte. Kdeže ten způsob aktivní dovolené, který byl výše popsán. Kde bych na to vzal?
A jací by jste chtěli být? Jakou mírou aktivity chcete oplývat? Kde je cílová úroveň vaší aktivity? Ke kterému z extrémů jste teď blíže a kde by jste chtěli být za měsíc a kde za rok? Pokud se míra vaší aktivity shoduje s vaším cílovým množstvím aktivity, kterého chcete dosáhnout, pak máte ideální stav a není třeba nic měnit. Jen se zaměřit na to, aby byl zachován co nejdéle. Gratuluji.
Pokud tomu tak není, pak je třeba si uvědomit, že dlouhodobě udržitelně změnit míru aktivity je časově a psychicky náročný proces. Pokud chcete míru své aktivity snížit, bude vhodné pořídit si popruhy, kterými se necháte přivázat ke kanapi ;-) No, teď jsem si dovolil zavtipkovat. Vážně řečeno, zvýšení ani snížení aktivity není snadný cíl a pokud jste se rozhodli míru své aktivity opravdu změnit budete potřebovat pravidelně se pořádně motivovat.
Zcela nesporně je mnohem jednodušší cesta jít a lehnout si na gauč a zapnout TV. Smířit se s množstvím aktivity, kterou mám. Uvědomit si, že nejsem žádný superman, abych se potápěl, jel rally, řeku a k večeru se plahočil po skalách, abych mohl chrápat oběšenej někde v jeskyni jako netopejr.
To přeci nemám zapotřebí. Na gauči u telky je bezvadně. Proč to tady vůbec čtu? Klik.
Tak jsme se zbavili budižkničemů a darmožroutů a můžeme se do toho pustit. Jako první krok zmapujte míru své aktivity. Zjistěte, kde máte největší rezervy. To jsou přesně místa, kde začneme. Pokud sledujete televizi zkuste 10 dní žít bez televize. 10 dní, to lze vydržet, ne? 10-ti denní zkouškou žití bez televize zahájíte trénink své vůle a vytrvalosti. Zcela záměrně jsem vybral takto jednoduchý úkol, aby se mohl zapojit každý, kdo bude chtít. Napište své rozhodnutí vyzkoušet 10 dnů svého života bez televize do komentářů nebo někoho jiného v takovém experimentu podpořte svými slovy. Darujte druhému sílu něco takového vyzkoušet tím, že darujete své vlídné slovo. Pomozte druhým a bude vám pomoženo. Vlídné slovo je cestou k úspěchu. Zhasněte televizi, ráno si kupte místo zpráv noviny.
Žijte uvědoměle a zdravě.

Největší knihovna

2007-04-25T22:54:00.000+02:00

Google buduje největší knihovnu. Záměrem je postupně oskenovat téměř všechny důležité svazky v největších knihovnách světa. Chce ve spolupráci s vydavateli a knihovnami vytvořit snadno prohledávatelný katalog všech knih ve všech jazycích, který umožní čtenářům objevit nové knihy a vydavatelům nové čtenáře.
Google je vynikající nástroj na vyhledávání internetových stránek, které obsahují informace jež hledáte. Google je ale na stejném principu - vyhledávače a hodnocení relevance knih - vynikajícím nástrojem na vyhledávání knih nebo jejich částí, které obsahují kýžené informace. Informace v knihách bývají lépe utříděné. Je možné jich najít více na jednom místě. Knihy, které nejsou chráněné copyrightem je možné celé stáhnout ve formátu PDF a během chvíle vytisknout.
Google teď skenuje rychlostí více jak 3000 knih denně, tj. něco přes milión ročně. Minulý měsíc se dostal přes milión svazků, takže již nyní je z čeho vybírat :-) Knihy jsou nejen oskenovány, ale sken je i převeden do textu, a tak jej lze textově prohledávat. Projekt byl oficiálně představen v říjnu 2004 ve Frankfurtu pod názvem "Google Print" a později přejmenován na "Google Book Search".
Fontána duševní stravy je tady.

Když se mi nechce

2007-03-26T06:57:00.000+02:00

Každému z nás se to stává. Máme nějaký cíl, kterého chceme dosáhnout, ale přepadne nás lenost nebo nedostatek motivace. Je to v nás. Je to uložené někde hluboko v nás, lidech. Těla našich předků byla po mnoho generací trénována šetřit energií, a proto vznikla lenost. Z tohoto důvodu jsme téměř všichni pohodlní a líní. Je to dáno historickým vývojem našich předků. Můžeme s tím však něco udělat. Základním slovem je motivace. Lenost nám byla dána, abychom šetřili energií svého těla. Tato lenost je ovšem překonána pokud negativní (útok medvěda) nebo pozitivní (pěkná pečínka) motivace překročí akční hranici. Pak přijde akce. Lenost nelenost.
K dosažení svých cílů používám metodu cíle. Vizualizuji si realizaci a dosažení svého cíle. Využívám toho, že nejsem schopen intenzivně myslet na více věcí najednou. Pokud mne přepadnou líné myšlenky, začnu si vizualizovat svůj cíl a pak si řeknu: "Chceš ho dosáhnout?" A v zápětí si odpovím: "No jasně, že chci." A většinou se u toho usměji. V tu chvíli však již nemám v hlavě líné myšlenky, protože jak jsem napsal, na dvě věci najednou myslet nedokáži.

Chci, ale teď se mi nechce

2007-03-07T07:40:00.000+01:00

Správná motivace je klíčem k úspěchu. Kolikrát jsem slyšel od kuřáků, kteří se snažili s kouřením přestat, že nemají dostatečně silnou vůli. Podle mne jim chyběla dostatečně silná motivace.
Vzpomínám si na své občasné stavy z doby studií, kdy jsem rozmrzele seděl nad knihami a snažil se studovat. Myšlenkami jsem byl naprosto mimo. Snil jsem neuvěřitelné a těžko použitelné představy, místo abych studoval konkrétní věc. Od předmětu studia jsem myšlenkami stále odbíhal. V podstatě jsem svou myslí jen tak náhodně surfoval ve svém myšlenkovém prostoru. Bylo to ve chvílích, kdy mi chyběla motivace.
Jindy jsem se cítil lenivý a apatický při představě, že mám jít na nákup. Stále jsem takovou činnost odsouval, až mne nepřekonatelný hlad donutil vydat se do města. Muselo to zajít až tak daleko v tomto i ostatních případech? Je možné se nějakým způsobem vhodně motivovat nebo všechny věci musejí dojít až tak daleko, že na mne vyvíjejí velký a nepohodlný nátlak?
Jednání nás všech, lidí, je určováno buď nadějí na něco pozitivního a nebo strachem z něčeho negativního. Který z těchto dvou způsobů motivace si vyberete?
Proč máme každý někdy tak málo energie a motivace, že nejsme schopni udělat to, co bychom udělat chtěli?
Kupodivu obecně nezáleží na oné záležitosti, kterou chceme vyřídit. Záleží jen na nás samotných. Záleží na našem vnitřním stavu. Záleží na našich představách, myšlenkách, na tom do jakého kontextu si záležitost postavíme, záleží na našich emocích. Sami chceme záležitost vyřídit, ale zároveň popíráme sami sebe svými myšlenkami. Vědomě si říkáme, že se nám teď nechce cvičit, přestože chceme podpořit své zdraví, mít dobrou kondici a pěknou postavu. Vědomě víme, že bez cvičení to nepůjde. Cvičení odsouváme ač jsme se předtím rozhodli, že budeme pravidelně cvičit. Popíráme tak sami sebe. Vytváříme si rozporuplný, nejednoznačný a nerozhodný postoj. Tímto ničíme sebe, své sny, svůj reálný život, marníme svůj čas a připravujeme se o štěstí, které bychom mohli ze života mít.
Pokud to chcete změnit, vybudujte si pevnější a rozhodnější postoj. Existuje nespočet způsobů a cvičení jak začít s budováním pevného a rozhodného postoje. Jak si zvýšit sebevědomí a stát se nezkrotně jdoucím za svým cílem.

Žijte uvědoměle a rozhodně.

Vyhodnocení ankety

2007-02-21T06:09:00.000+01:00

Anketa běží 21 dnů, ale většina z vás zadala volbu již během prvních tří dnů. Z toho lze vyvodit, že hlasovali hlavně pravidelní čtenáři, kteří používají RSS čtečku a nebo poměrně často kontrolují obsah těchto stránek jiným způsobem.

Výsledek ankety je na následujícím obrázku.

Téměř čtyři pětiny čtenářů tohoto blogu by uvítali nějakou formu vedení. Tito čtenáři pravděpodobně žádného vůdce, mentora, mistra či učitele nemají, a proto hledají a projevili v anketě svůj zájem. Jsem rád, že na tyto stránky chodí tak velké procento čtenářů, kteří jsou pozivitně naladěni a motivováni svůj život skutečně prožít naplno. Rozhlédněte se kolem sebe. Podívejte se na svůj skutečný život a na své okolí, na své přátele. Kdo z okolí by vám mohl jít příkladem? Od koho by jste se mohli naučit něčemu, co chcete umět. Zároveň se zamyslete nad tím, co můžete věnovat na oplátku. Naučte se nabízet své schopnosti, své znalosti, zkušenosti a svoji energii tak, aby jste zvýšili míru svého nadšení, protože to, co každému z vás přeji je žít krásně nadšený život.
Najděte si svého vůdce či učitele a oslovte jej. Řekněte mu o sobě a o tom, co je váš cíl. Pokud bude vaše volba správná, budete ztotožněni s filozofií a postojem svého vůdce, pak vás pravděpodobně neodmítne a spolu s podobně laděnými lidmi se stanete součástí komunity. Je krásné nebýt sám a být obklopen lidmi obdobného smýšlení, zájmů a cílů. Je to nesmírně motivující a obohacující. Život je krásnější.
Pokud se zmýlíte, nic se neděje. Vůdce, kterého jste si zvolili vás v takovém případě odmítne. Nic se neděje, zbývá 6 miliard ostatních lidí, se kterými můžete spolupracovat. Rozhlédněte se kolem sebe znovu a oslovte někoho jiného, kdo vás tentokrát zaujal. Takto to můžete opakovat kolikrát chcete. Dokud žijeme, máme možnost volby a to je na životě krásné. Stačí si jen tento fakt skutečně do hloubky uvědomit a v tu chvíli se z vás stane svobodný člověk.
Cítíte do morku kostí, že jste vůdčí typ? Chcete být sami vůdcem? Pak máte skvělé postavení, protože čtyři pětiny nadšených lidí chtějí být vedeny. 80% populace kolem vás čeká na vaše vedení, až se ujmete kormidla a povedete ostatní k vytyčeným cílům. Dejte ostatním vědět, že jste vůdce a jaký je váš cíl. S tím jak budete na svém cíli pracovat se k vám budou přidávat další a další lidé a vaše vůdcovství poroste s růstem vašich osobních schopností (je snadné vést skupinu třech lidí, s pěti tisíci lidmi už to tak snadné není... ,ale to vše se lze naučit, jen pokud to tak chcete a jste přesvědčeni, že tak to má být).
Jak vidno, pro každého je na našem světě místo. Je to jen ve způsobu myšlení. Rozhlédněte se kolem sebe a najděte si svého vůdce a nebo se vůdcem staňte.

Anketa - průvodce

2007-02-01T08:03:00.000+01:00

Jsou chvíle, kdy bych potřeboval poradit, kdy si nevím rady. Jsou chvíle, kdy by jste mi mohli pomoci vy, čtenáři tohoto blogu. Je to místo pro mne, ale i pro vás. Abych ho mohl zútulnit, bylo by dobré znát vaše názory. Psát názory do komentářů je ale časově náročnější, a tak řadu čtenářů nepřitahuje. Nedivím se. Dnešní svět nabízí tolik příležitostí jak strávit čas. Proč zrovna psaním do komentářů, když se mi třeba nechce. Byla by to sice zkušenost, ale třeba vím o lepší... ;-)
Takže po chvilce mne to bylo jasné. Pokud chci od vás, čtenářů, nějakou zpětnou vazbu. Bude dobrým nástrojem anketa. Rychlá anketa, kde stačí jen jednou kliknout myší na zvolenou odpověď. Něčeho takového se jistě zúčastní více čtenářů. Než psaní příspěvků do komentářů. Pro mne to zároveň bude rychlejší na vyhodnocení a zároveň všichni uvidíme průběžné aktuální výsledky.
Pokud má někdo lepší nápad než anketu, tak mi napište na mail nebo do komentářů.

Založte si blog

2007-01-29T20:45:00.000+01:00

Je tak úžasné mít svůj vlastní blog. I kdyby jej nikdo nečetl, je to úžasný nástroj sebereflexe a nabízí velký prostor k řešení řady otázek tím, že se je snažím konkretizovat vyjádřením slovy. Mlhavé snové vzory se mění v jednotlivá nesouvislá slova a útržky vět, které se pak spojují v dalších vrstvách mého mozku v souvislejší věty, které přecházejí prostřednictvím mých prstů do stroje a z něj do internetu do celého světa, kde mohou najít úrodné mozkové závity, kde budou dále vzkvétat a bylo by moc pěkné, kdyby posíleny a rozšířeny dalšími desítkami a stovkami myslí proudily dál internetem. Založte si blog, aby jste mohli okusit obdobnou zkušenost. Přiviňte se duší blíže k internetu. Staňte se jeho součástí a on se stane částí vás. Internet tvoříme my lidé. Založte si blog na téma, které je vašemu já nejbližší. Téma, o kterém budete moci psát celé hodiny. Může to být něco odborného nebo něco osobního nebo jen vaše fantazie. Popisujte své sny, popisujte jak si myslíte, že by bylo možné jich dosáhnout. Možná se budete mýlit, to ale vůbec nevadí, protože mýlit se je tak lidské. Bude správné, že se budete v něčem mýlit, protože já, vy i oni, my všichni se v něčem mýlíme. Nikdo není dokonalý. Nikdo nezbaštil všechnu moudrost světa. A kdo tvrdí že ano, popírá svoji nejniternější vlastnost. Popírá svoje lidství.
Založte si blog, teď hned, protože je to úžasný nástroj, který se vám bude hodit při cestě životem, ať již směřujete kamkoliv.

Založte si blog a pište o čemkoliv. Nestarejte se a nestrachujte. Ať budete psát jakkoliv vždy si váš blog nějaké čtenáře najde a vždy mezi nimi budou ti, kteří vás budou chválit a vždy mezi nimi budou i ti, kteří vás budou hanět a osočovat, někdy i slovy zrna hrubšího. Nenechte se odradit. Nebojte se. Nic vám nehrozí. Nehrozí vám žádné fyzické nebezpečí. Neznám jediného člověka, kterého by internet pokousal nebo do něj narazil velkou rychlostí jako nějaký dopravní prostředek. To se nestává ani u vysokorychlostního internetu :-)
Nebojte se psát. Nebojte se založit si svůj blog. Nebojte se toho, že něco nezvládnete. Nebojte se žít. Jděte do toho. Hned teď. Nic to nestojí a je to úžasná životní zkušenost. Nemůžete tratit, můžete jen získat. Ideální příležitost. Stačí se jen rozhodnout. Rozhodněte se teď hned. Pokud se vám to nebude líbit, můžete s tím okamžitě kdykoliv přestat. Můžete se k tomu kdykoliv vrátit. Žijeme ve svodobném světě, a tak žijme svodobně. Užívejme svobodného života. Pokud se vám to bude líbit, může se váš blog stát vaším dalším společníkem a nástrojem ve vašem životě. Pomůže vám přemýšlet, pomůže vám vidět, otevře vám oči i duši. Založte si blog.

Žijte radostně a zdravě.

Budování pozitivního postoje

2007-01-28T18:09:00.000+01:00

Někdo kdysi řekl velkému francouzskému filozofovi B.Pascalovi: "Kdybych měl váš mozek, byl bych lepší člověk." Pascal odpověděl: "Buďte lepší člověk a budete mít můj mozek."

Věž v Calgary je vysoká 191 metrů. Celková hmotnost věže je téměř 11 tisíc tun a více než polovina této hmotnosti leží v základech. Nejúžasnější stavby stojí na nejpevnějších základech. Tak jako velké stavby stojí na pevných základech, každý úspěch potřebuje pevné základy. Základem úspěchu je správný a pevný životní postoj.

V jednom okresním městě žil pan Pepa a ten každý rok prodával na náměstí různobarevné balónky. Jeho balónky měly různou barvu. Když mu obchod zrovna moc nešel, tak vypustil jeden z heliem plněných balónků a ten stoupal k obloze stále výš a výš. Stoupající balónek vždy přitáhl zraky všech dětí z náměstí. Děti pak obvykle žadonily, že chtějí také takový balónek, a tak se Pepovi obchod s balónky opět rozjel. A tak to šlo celé dny stále dokola až jednoho dne přišel k Pepovi malý chlapeček Honzík a zeptal se ho: "Pane Pepo, když vypustíte ten černý balón, tak ten také poletí?" Pan Pepa řekl: "Honzíku, to není barvou balónu, je to tím co je uvnitř, co způsobuje že letí k nebi", a pustil černý balónek do nebes.
Stejné je to s celým naším životem. To co je uvnitř nás se počítá. Náš přístup k životu. Naše postoje uvnitř nás jsou to, co nás může povznést kam budeme chtít.

Žijte uvědoměle a zdravě.

Proč je digitální stěna lepší než fyzická?

2007-01-27T08:09:00.000+01:00

Digitální stěna má značně odlišné vlastnosti než stěna fyzická. Pokud budete prodávat fyzické produkty, tak je musíte před tím než je prodáte nějak získat. Musíte je vyrobit nebo nakoupit za cenu nižší než je prodejní cena (pokud zprostředkováváte tak se to transformuje také na druhý zmíněný způsob). Pokud koupíte tisíc výrobků X, tak můžete maximálně prodat tisíc výrobků X a ani o jeden navíc. To prostě nejde, koupit kilo jablek a prodat jich dvě kila. To by byl podvod, kdyby se vám to podařilo (někteří zelináři to dokáží :-/).
Navíc pokud prodáváte za víc než jste nakoupili, měli by jste k tomu něco přidat. Něco, co bude mít větší hodnotu než o jakou jste navýšili cenu. Dodejte přidanou hodnotu. Jinak jste jen upíři.

Digitální produkty mají úžasné vlastnosti, které přitahují mnoho mladých lidí. Hodně mladých lidí pracuje v oblasti s digitálními produkty, protože jejich různorodé množství přibývá rychleji než fyzických produktů. Navíc mají tu úžasnou vlastnost, že se nedají spotřebovat. Stačí, když vyrobíte nebo koupíte digitální fotografii hory jen jednou a můžete ji celou v původní kvalitě poslat všem lidem na světě. Můžete zkopírovat tato slova a prakticky zdarma je poslat miliónům lidí. To nelze udělat s jahodama nebo se zmrzlinou, která také potěší, ale lze to udělat s pěkným obrázkem, písničkou, veršíkem, knížkou, hrou či klipem nebo článkem. Až jednou moderní technologie umožní lépe propojit lidský mozek se stroji, s počítači, tak bude možné poslat všem lidem na světě i právě namíchanou zmrzlinu. Tedy konkrétně chuťové vjemy, které ona zmrzlina generuje, protože i ony lze digitalizovat.
Nejdříve šlo posílat internetem jen krátké textové zprávy. Časem šlo posílat delší texty a programy. Posílání písní a obrázků přišlo až později. Obecný poznatek je, že internetem toho lze posílat stále více. Stále více vlastností našeho fyzického světa lze digitalizovat a levně šířit internetem pro každého uživatele. Vědci pracují dnem i nocí (díky tomu, že Země je kulatá :-) na tom, aby bylo možné digitálně distribuovat i zmrzlinu nebo jahody. Lze tak říci, že podnikat na poli digitálních (nehmotných) produktů je z hlediska dlouhodobé budoucnosti mnohem rozumější než se snažit prorazit v klasických oblastech, které jsou ve srovnání s přímo neuvěřitelným a úžasným tempem digitálních technologií pouhými statisty. Vstupte do proudu a on vás bude unášet. Pokud vstoupíte do správného proudu moderních technologií, pomohou vám vystoupat na horu finanční nezávislosti. Pomohou vám lépe vidět svět. Díky internetu se můžete během zlomku vteřiny spojit s někým z Brazílie a zjistit jak se chystá karneval v Riu. O pár vteřin později se můžete bavit s farmářem z Nového Zélandu a vylíčit mu, že hledáte možnosti, jak by jste co nejvíce přispěli světu k jeho úžasnému životu. Farmář vám nadhodí pár nápadů. Poděkujete mu a už si to šupajdíte přes Malajsii, kde s Lio Zangem rozeberete detailněji ten nápad na lepší elektrické nůžky na ovce. Jo, to je ten tip, co vám dal ten farmář. Jak vidno, díky spojení mnoha myslí internetem není třeba mít ani nápady ani nevědět jak je zrealizovat. Stačí jít a ptát se. Dříve nebo později narazíte na člověka, který vám dá odpověď. A většina lidí vám dá odpověď ráda, protože lidé si tak strašně rádi povídají :-)
Stačí být jen agregátorem myslí nebo pokud máte na víc, buďte generátorem nápadů nebo realizátorem nebo všechno dohromady. Buďte tím, čím cítíte, že chcete být nejvíc. Tím vším můžete být, protože žijeme ve svobodné době technologické hojnosti. Nenechte svoji mysl podlehnout mediální šedi světa. Náš svět je krásný, jen je třeba otevřít duši, aby jste to mohli vidět.

Výše uvedené úvahy jsou jen příklady, které mají nastartovat vaši obrazotvornost. Jsou to jen příklady a to značně umělé. Umělé zcela záměrně :-) Aby snad nikoho nenapadlo: "to je dobrý nápad, to musím okopírovat." Nechci totiž takovou myšlenku ve vaší hlavě asociovat. Pokusím se vysvětlit proč.

Jsou v zásadě dvě možnosti jak lézt po kolmé stěně. Je jisté, že k lezení po kolmé stěně člověk potřebuje velkou dávku energie, motivace a odvahy. Toho všeho se vám dostane ve větší dávce, když přijdete s vlastním nápadem, s vlastním snem, když budete navedeni na to, aby jste vygenerovali vlastní myšlenku, kterou půjdete realizovat. V porovnání s tím, když budete pouze někoho slepě kopírovat, nebudete mít tak silnou motivaci. Váš postoj nebude tak pevný. Zároveň, kdy se naučíte více? A hlavně ve kterém z uvedených dvou případů budete mít větší motivaci a pevnější a rozhodnější postoj? Když kopírujete nebo když se jedná o váš vlastní nápad?
Když zkusím někoho pouze kopírovat a začne jít do tuhého. Uprostřed stěny se zkazí počasí a začne pořádně fičet. Začnu o cizím konceptu pochybovat. Začnu si říkat:"třeba nemá pravdu, třeba se plete. Měl bych ho přestat kopírovat. Dělá to špatně." Začátek pochyb je začátek konce. Pokud však jdu za svou vlastní myšlenkou, je má víra nesrovnatelně hlubší a silnější a to mi dokáže zchránit kůži.

Na závěr se ještě pokusím více rozvést příklad s nápadem od farmáře z Nového Zélandu. Elektrické nůžky na stříhání ovcí je fyzický produkt. Jak to souvisí s digitální stranou hory?
Mohu spolu se svým týmem, který si sestavím (několik bačů ze Slovenska, pár expertů na elektroniku ze severu a nějací ti programátoři z Indie) vyvinout způsob, jak stříhat ovce o 20% rychleji. Budou k tomu zapotřebí dvě věci. První je nový typ elektrických nůžek, které mají širší adaptivní lištu a přesně kopírují tělo ovce a druhý je know-how jak je správně použít tak, aby se skutečně dosáhlo zrychlení. Když je můj tým hotov, vše je v digitální podobě (plány nůžek, multimediální popis jak s nimi pracovat..). V této fázi to mohu střelit vlkovi, který bydlí na druhé straně hory.

Žijte obrazotvorně a zdravě.

Plán výstupu

2007-01-15T19:46:00.000+01:00

Před pár měsíci jsem stál v základním táboře BC a prohlížel si horu finanční nezávislosti z mnoha stran. Hora finanční nezávislosti má velké množství úbočí a stěn, po kterých ji lze zlézat. Cesty přes realitní či průmyslovou stranu jsou staletími pořádně prošlapané a zmapované. Nejvíce mladých horolezců však nyní směřuje pátrat po cestách na internetové straně hory finanční nezávislosti, které se jeví být rychlejšími. Je tomu již více než čtvrt století, co se podařilo přes tuto stranu provést prvovýstup. To mi jako greenhornovi vyhovuje. Nehrnu se do prvovýstupů, to přenechám zkušeným horským vlkům. Internetová strana je již poměrně slušně zmapována, ale přesto každým dnem se daří nacházet další velké neprobádané oblasti. Výstup na horu finanční nezávislosti přes internetovou stranu je obecně rychlejší než výstup přes stranu průmyslovou či realitní. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl zdolat horu finanční nezávislosti internetovou stěnou.

Před výstupem je dobré si stanovit, kde rozbiji po cestě jednotlivé tábory. Základní tábor BC jsem umístil na úpatí hory, kde byl můj internetový pasivní příjem nulový. V BC je dobré se řádně motivovat, vše rozmyslet a naplánovat. Tábor C1 rozbiji na úrovni pasivního příjmu z internetu 1 koruny denně. Je otázkou jakou metodu použiji pro dosažení tábora C1.

Na internetu lze prodávat cokoliv. Ono cokoliv nyní rozdělím do dvou skupin produktů.

Fyzické produkty a nehmotné nebo také digitální produkty. Když jsem viděl to množství sněhu a nebezpečí lavin na cestě fyzickými produkty, tak jsem se rozhodl pro cestu vedoucí přes digitální produkty. Ani ta nebyla snadná, protože tam bylo několik kolmých stěn, nějaké ty ledové plotny a strže. Tvorbou digitálního obsahu jsem se dostal z BC do C1. Když teď píši, tak právě kráčím přes lehce zasněženou planinu a ubírám se krok za krokem z C1 do C2. Co věta to krok. Ještě mnoho kroků mne dělí od C2. Možná budu muset na chvíli sestoupit do menší výšky, abych pak mohl vystoupat až k C2. Cesta k C2 není jednoduchá. C2 leží ve výšce 10 korun pasivního příjmu denně. Pokud se zastavím a přestanu psát, je to jako když se zastavím ve výstupu na horu finanční nezávislosti. Výšku si držím tak jak dříve vytvořené texty čtou další a další čtenáři, ale dále nestoupám, protože zde není nic nového. Nepřibývá digitálního obsahu. Zastavil jsem se, abych se rozhlédl. Právě mne předbíhá horolezec z Nižboru. Má lepší vybavení a lepší kondici. Je lépe připraven. Doposud jsem v průměru stoupal jen několik minut denně. To je důvod proč mne ten borec z Nižboru natrhl triko. Koukám do dalekohledu značky Firefox a vidím, kde už je. On už je na půli cesty k C2. Jak ten to dělá?

To je ten, co si může dovolit lézt 14 hodin denně. To se mu to leze. Povzdechnu si a přemýšlím jak bych mohl získat více času, tak abych mohl lézt alespoň dvě hodiny denně. Vím, že i se svou čtvrthodinkou denně se do C2 dostanu, ale za jak dlouho?

Neptejte se mne jak jsem na to přišel :-) ale řekněme, že jsem kdysi dávno někde četl, že výstup na horu finanční nezávislosti pro úplného zelenáče trvá 10 tisíc hodin velmi intenzivní činnosti. Pokud věnuji lezení hodinu denně, tak polezu na horu finanční nezávislosti 27 let. Pokud polezu tempem pana kolegy z Nižboru, tak tam budu za dva roky. Potíž je v tom, že většinu bdělého dne trávím v krysím závodě a přípravou na práci v něm (nemohu tam přijít nevyspalý, hladový, otrhaný a smradlavý). Zbytečky času pak zkonzumuji s různými rodinnými příslušníky, jinak by se mi začaly za chvíli rozpadat vztahy. S maximálně vynaloženým úsilím se lze dostat v průměru na 2 až 4 hodiny lezení denně. 4 hodiny v případě drsnějších lezců, kteří jsou schopni hodit některé vztahy přes palubu, a tak redukovat čas strávený s některými rodinnými příslušníky a přáteli. Dále není možné budovat kariéru v krysím závodě, protože taková vyžaduje značné přesčasy a práci i doma. Dále redukce spánku, což lze dlouhodobě provést jedině při zdravější životosprávě. Úpravou jídelníčku a životního stylu lze ovlivnit do určité míry jak hodně naše tělo potřebuje spát. Také způsob jakým spíme ovlivňuje kvalitu a délku spánku. Více jak 4 hodiny denně se však z dlouhodobého hlediska prakticky žádnému lezci z krysího závodu nepodaří získat. Jediná možnost zrychlení výstupu je těsně před vrcholem vystoupit z krysího závodu a na vrchol doběhnout vyšším tempem. Může to být však nebezpečné, protože taková radikální změna v lezení může způsobit, že se nestačíte při výstupu aklimatizovat a záhy se dostaví horská nemoc a budete nuceni jít rychle dolů.

Při čtyřech hodinách lezení denně to odpovídá 7 rokům výstupu a při dvou hodinách lezení denně 14 rokům. Dvě hodiny denně se pravidelně věnovat vytyčené činnosti vedoucí k vrcholu může být zábavné. A také je. S tím jak uvidíte, že jdete jistě krok za krokem vzhůru. To jak uvidíte kolem sebe ostatní horolezce jak směřují na vrchol a v dalekohledu značky Firefox uvidíte borce, kteří již vycházejí z C4 a blíží se k vrcholu. To vám dodá radosti ze života. Dodá vám to sebedůvěru. To, že za 14 let můžete jít do důchodu a nemusíte se spoléhat na elitu našeho národa v naší vládě, ať už bude ve vládě elita jakákoli (kromě jedné, kdy je třeba vzít nohy na ramena a rychle utíkat).

Slyšel jsem o veliké tragédii, která se stala na průmyslové straně hory před šedesáti lety. Od vrcholku hory se utrhla lavina a smetla všechny horolezce a jejich těžce vystoupané metry dolů do údolí. Lavina s sebou vzala vše. Spoustu horolezců uvěznila pod ledovým příkrovem. Většina horolezců tenkrát zahynula. Přežilo jen malé procento pamětníků. A tito horolezci pamětníci vám řeknou: "Pozor na laviny. Když nějaká hrozí tak si nehraj na hrdinu a utíkej.".

Těším se jak za několik měsíců dorazím do C2 a budu se připravovat na výstup do C3. Pro výstup do C3 jsem se rozhodl použít některé nové techniky, které jsem při výstupu do C2 nepotřeboval. Pod táborem C3 je dlouhá skalní stěna. Lézt po takové stěně v takovém vichru a mrazu nebude žádná legrace. Na druhou stranu je to výzva. Pravděpodobně nevystačím jen s tvorbou psaného textu. Chci hoře nabídnout víc. Za její pokoření chci nabídnout mnohem více digitálního obsahu. Tábor C3 leží ve výši jednoho sta korun denně. Tento malý potůček mi za několik měsíců nastřádá na lepší vybavení, abych se mohl vydat z C3 do C4, který leží ve výšce pasivního příjmu jednoho tisíce korun denně. Z C4 je to pak na vrchol již jen kousek a se všemi zkušenostmi, které během výstupu získám pevně věřím, že mi spolu se znalostmi, které nastuduji a vyměním s ostatními horolezci poslouží, abych stanul na vrcholu hory finanční nezávislosti.

Rozhodnutí pokořit tuto horu obohatí každého člověka, který se tak rozhodne. Můžete to být i vy. Je to jen na vás.

Chudí si myslí a bohatí vědí

2007-01-09T06:45:00.000+01:00

Chudí si myslí, že důležitá je myšlenka, ale bohatí vědí, že důležitá je konkrétní realizace.

Patenty mají za úkol chránit konkrétní realizace nikoli myšlenky. Nemůžete dostat patent na pouhou myšlenku. Až teprve když myšlenku ztvárníte do podoby konkrétní realizace nebo množiny realizací, pak je možné takové ztvárnění přihlásit a patentově chránit.
Pokud máte nápady, tak je komunikujte se svým okolím. Také jsem kdysi byl ve stádiu, že jsem si říkal: "To co mne teď napadlo je úžasné, nesmím to nikomu říci, aby mi tu myšlenku neukradnul." Takové myšlení mne ale blokovalo od prodiskutování mých "úžasných" myšlenek. Dozvěděl bych se při něm, že tak úžasné nejsou. Přijít na to sám, bylo mnohem obtížnější a zdlouhavější. Komunikujte své nápady s kýmkoliv, hned, protože čas je hlavní deviza, nikoli myšlenka. Dnes vám mohu vymyslet myšlenek několik desítek za hodinu, ale ztvárnit jedinou konkrétní reálně fungující realizaci je nepoměrně těžší. Ztvárnit několik fungujících realizací za hodinu, to věru nedokážu.
Navíc svět funguje tak, že původce myšlenky dostane a má jen svou myšlenku. Bohatství připadne realizátorovi. Je tedy třeba spojit myšlení s realizací, abych dosáhnul bohatství.

S myšlenkou elektrické žárovky si různí lidé hráli již od roku 1800, ale ještě trvalo 100 let vývoje než se z ní stala dobře použitelná a masově rozšířitelná realizace. Něco realizovat, to je síla. Edison nevymyslel žárovku, jen byl první, komu se podařilo tento nápad realizovat tak, že se dal masově prodávat. Obecné myšlenky je vhodné diskutovat s kýmkoliv, plány přesné konkrétní realizace, která má být nosníkem businessu již nikoliv.
Pokud nejste geniální a nedostáváte geniální myšlenky, tak to vůbec nevadí. Stačí si nějakou myšlenku vybrat a zrealizovat, protože realizace přináší zisk.
Myšlenka na otevření hospody nebo penzionu vám nic nevydělá, teprve konkrétní realizace hospody vydělává. Myšlenka na článek na tento blog mi nic nevydělá, teprve když ji zrealizuji do podoby slov, stává se taková realizace zdrojem příjmů. Teprve tehdy má hodnotu a teprve tehdy ji lze i právně chránit. Konkrétní realizaci slov lze chránit autorským copyrightem. Provozování hospody vám chrání zákony příslušné země, ve které jste si hospodu otevřeli. Konkrétní realizace má svoji finanční hodnotu a lze je chránit. S myšlenkami je to obtížnější.

Kolem sebe koukat

2007-01-04T05:57:00.000+01:00

Snažte si všímat jak funguje vše kolem.Snažte se ovlivňovat dění kolem sebe. Představujte si jak lze pozitivně ovlivnit okolí. Jak fungují businessy v okolí. Jak by se daly vylepšit businessy, které právě používám. Aktivně se snažit ovlivnit businessy, které používám. Zapojit se do budování takových businessů. Zapojit se do jejich budování svojí myslí a komunikovat s okolím. Tak lze prakticky zajistit svůj zkušenostní rozvoj.

Uvedu příklad:
Před časem jsem nakupoval v Baumaxu na fakturu. Pokud jste tak již někdo učinil, jistě víte, že se nejedná zrovna o nejrychlejší operaci ;-) Nevím, zda si Baumax neváží času svých zákazníků a nebo se snaží šetřit i na nesprávném místě. Každopádně vyřízení trvalo bez mála celkem dvě hodiny. Nejen já, ale i další zákazníci za mnou skřípali zubama. Říkal jsem si, proč tohle musí být? Jak funguje tento business?
Sleduji prodavače, jak běhá mezi regály a já mu ukazuji, o které zboží mám zájem. Opisuje si dlouhá, že ani nevím kolikamístná čísla a ty pak běží zadat do počítače, aby zjistil, zda mají dostatek kusů na skladě. Při sestavování faktury opisuje ke každé položce ona mnohamístná čísla a zjišťuje, že ke spárovací hmotě jej nemá. Jde se podívat k regálu se spárovací hmotou. Opisuje mnohamístné číslo na papír, kontoluje zda je správně, vrací se k počítači a opisuje mnohamístné číslo do počítače. Ve finále pak u pokladny zjistím, že dvě mnohamístná čísla z dlouhého seznamu zaměnil. Není se co divit, je to také jen člověk. Vracím se s fakturou a musí ji předělat. Napodruhé už se zadaří.
Během celého tohoto zdlouhavého procesu jsem měl dost času na sledování jak business funguje a na přemýšlení jak by se dal vylepšit.
Zrychlení by se dalo dosáhnout zaměstnáním většího množství personálu. Tuto myšlenku jsem ihned zavrhl, protože náklady na lidskou práci stále rostou. Je třeba větší automatizace. Trápit více lidí opisováním mnohamístných čísel nemá smysl. Tím svět krásnější neuděláme.
Pak jsem dostal nápad vybavit prodavače bezdrátovou čtečkou, což je nepoměrně levnější a efektivnější řešení. Většina zboží má dnes na sobě čárový kód. Prodavač by místo opisování kódů na papír a jejich přepisování do počítače rovnou načítal zboží, přičemž by se mu ukazovalo množství na skladě a po potvrzení by se přidalo na fakturu. Je třeba dořešit mnoho detailů, ale v zásadě se mi jeví myšlenka dobrá.
Ano, mně jako autorovi se může jevit myšlenka dobrá, ale potřebuji znát stanovisko ostatních. Potřebuji své myšlenky konfrontovat s okolím. Třeba nemám pravdu. Třeba se mýlím. Něco podstatného jsem přehlédl. Řešení nepůjde implementovat nebo bude velice nákladné z důvodu, kterého jsem si nevšimnul.
Potřebuji konfrontaci. Pro to ale musím někoho kompetentního oslovit, a tak jsem napsal o tomto nápadu vedení Baumaxu.

Dobrý den,

před nedávnem jsem nakupoval ve Vašem obchodě Baumax zboží na fakturu. Překvapila mne celková doba nákupu. Během vyřizování nákupu jsem tak měl možnost přemýšlet nad tím, jak by se dal celý proces urychlit.
Myslím, že systém, kdy prodavač opisuje hodněmístná čísla zboží z regálu na papír a pak je přepisuje do počítače je zastaralý a nehodí se pro společnost jakou je Baumax do druhé poloviny první dekády 21. století. Jsem přesvědčený, že by bylo efektivní vybavit prodavače bezdrátovou čtečkou čárového kódu a upravit program na počítači tak, aby bylo možné zboží na fakturu rychle načítat bez dvojího opisování (stejně tak pro zjišťování stavu zásob). Detaily již jistě vyřeší Vaši experti.
Rád bych byl o tomto svém podnětu informován. Jsem Vaším dlouholetým zákazníkem a zajímalo by mne, zda dojte ve věci rychlosti odbavování k rozvoji. Každý máme jen 24 hodin denně a čas je to nejcennější (peníze mohu vydělat čas ne). Čas zákazníka i prodavače.
Přeji Vám, aby můj nápad přispěl k větším a rychlejším obratům ve Vašem řetězci. Hodně úspěchů v novém roce 2007.

Váš věrný zákazník,
Jan Vaťák

Co z toho všeho mám?
Tréning. Znalosti a zkušenosti a to je to nejcennější. Navíc pro ostatní z toho plyne rozvoj. Roztáčím kola ekonomiky :-)
Vžijte se do té situace a představte si jak pak jdete a oni používají bezdrátové čtečky. Ne v jednom obchodě, ale po celé zemi v celém řetězci. Je to fantastický pocit. Dodá vám to velkou dávku sebedůvěry.
Vím, většinou se realizuje opačný postup. Nápad není implementován. Pokud jste však dostatečně neoblomní, dostane se vám alespoň odpovědi proč. Získáte velice cennou informaci. Zjistíte jak a proč jste se ve své úvaze mýlili. Někdy také více takovými podněty zjistíte, jací jsou lidé v té či oné firmě. Pokud uvažujete o podnikání, není nadto podívat se jak funguje vedení u konkurence :-)

Chcivatu.cz 2006 v PDF

2007-01-03T20:34:00.000+01:00

Dnes jsem archivoval celý rok 2006 do jediného dokumentu ve formátu PDF. Celý blog chcivatu.cz si můžete stáhnout na adrese 2006.chcivatu.cz Doporučuji vytisknout na tiskárně a přečíst :-)
Celý blog tak můžete mít během minuty přehledně v jednom souboru a můžete jej zaslat i svým přátelům. Dokument je volně šiřitelný.

Chcivatu

2007-01-02T07:29:00.000+01:00

Dnes bych chtěl hovořit o jedné začátečnické chybě. Jedná se o způsob myšlení. Když napíšete do vyhledávače chcivatu nebo do prohlížeče chcivatu.cz. Jaká myšlenka vám vytane na mysli? Proč si autor stránek zvolil zrovna takovouto značku? Chce snad autor stránek zbohatnout? Jak to chce udělat? Je jeho přáním získat bohatství a vatu a toto své přání vyslovil již v adrese stránek?
Ano, bylo to tak. Začátečnická chyba. Myslet jen na sebe a svá přání. Pochopit chcivatu jako jen své přání, je základní chyba myšlení chudých lidí. Chudých lidí, kteří chtějí získat bohatství a nezískají jej, protože myslí jen na sebe. Je třeba chcivatu chápat jinak. Můj vánoční dárek bylo pochopení rozměru chcivatu. Pochopení, že tento pojem vyjadřuje přání zísání bohatství pro všechny lidi, kteří si to přejí. Obohatit své okolí o myšlenky a postupy k získávání většího bohatství, svobodnějšího a plnohodnotnějšího života.
Pokud vám při napsání chcivatu vytanulo na mysli jako první "já chci vatu" a ne "chci vatu pro ostatní", pak je třeba své myšlení přebudovat tak, aby "chci vatu pro ostatní" byla první myšlenka, která vyplave z hlubin mysli. Je to ta nejjistější cesta k bohatství. Přát bohatství i ostatním lidem kolem sebe a v získávání bohatství je podporovat.

Budování základního tábora 2

2006-12-11T06:59:00.000+01:00

Vybudování základního tábora na úpatí hory finanční nezávislosti bude stát čas a úsilí. Pro to první je zapotřebí si vyčlenit část ze svého denního přídělu 24 hodin. Pokud to myslíte s výstupem vážně, počítejte s tím, že budete potřebovat minimálně 2 hodiny denně, ale mnohem lépe vám poslouží 4 hodiny každý den. Později poradím, jak nějaký ten čas získat. Pro to druhé je třeba se správně naladit. Člověk, který nemá motivaci na horu finanční nezávislosti nikdy nevyleze. S názorem: "co bych se namáhal, vždyť stačí zajít do krysího závodu nabo na sociálku" ho na horu nedostaneme. Je na každém z nás, jak moc chceme. Ti, kteří chtějí na horu vystoupit ze všeho nejvíc, to jsou ti, kterým se to podaří. Až večer budete usedat k TV, tak si na tato slova vzpomeňte. Neznám jediného horolezce, který by vylezl na K5 tím, že se díval na pořady, které obvykle běží v televizi. Znám stovky lidí, kteří díváním se na běžné pořady prolezlé reklamou uvázli na celý život v krysím závodě. Řada z nich již nemá ani vlastní názory. Vše co říkají, je odněkud přejaté. Nic není původní. Vytvořené jejich vlastní hlavou, ať by to byl sebevětší blábol. Již ani neznají radost z vlastního myšlení. Z budování vlastních snů a plánování jejich realizace. Pokud je na to upozorníte, zdá se jim něco takového obtížné a zbytečné. Je mnohem jednodušší zpívat cizí písně, hájit cizí zájmy a pracovat na naplnění cizích snů v krysím závodě, než mít vlastní cíle a snažit se je realizovat. Je tak snadné lehnout si k televizi a nechat se unášet cizími představami o světě. Je tak obtížné tvořit si vlastní názor. Tak proč? Proč se snažit? Proč se namáhat?
Důvodem je plnohodnotný, vnitřně uspokojující a svobodný život.
Jde o život. Jde o váš vlastní život. Každou minutou se šance krátí. Probuďte se z iluze a začněte samostatně myslet a jednat. Teď.

Budování základního tábora

2006-12-05T06:07:00.000+01:00

Jak jsem již zmínil. Základním kamenem při výstupu na horu finanční nezávislosti je slovo. To lze rozdělit do dvou základních kategorií. Jak hovořím ke svému okolí a jak hovořím sám k sobě. Dále tu mám řeč těla a neverbální komunikaci. Představy, což může být neverbální komunikace sama k sobě.
Ovládnout toto vše a ještě mnohem více budu potřebovat před výstupem na horu finanční nezávislosti.
Ano, je možné se vydat na výstup i bez toho. Je možné vrhnout se bezhlavě vstříc strmým štítům bez cepínu a maček, bez kompasu a slunečních brýlí, bez rukavic a bez bot. Určitě se najdou drsňáci, kteří by dokázali vystoupit na horu i za daných okolností. My, a je nás většina, si otevřeně přiznejme, že bez důkladné přípravy nám připadá výstup na K5 jako šílenství. Drsňákům popřejme hodně zdaru a štěstí, protože právě štěstí budou hodně potřebovat. Drsňáci už nemusejí číst dále. Jen by se zdržovali. Mohou se rovnou vydat na výstup.
Zůstali jen bábovky? Neřekl bych. Vydat se na výstup bez lana, karabin a bundy je nerozvážnost. V základním táboře nám tak zůstali rozvážní a odhodlaní horolezci a bábovky. Rádi bychom vystoupili na vrchol všichni. Samozřejmě, že bábovky to budou mít těžší a o to tvrdší a intenzivnější tréning musejí podniknout v základním táboře. Bábovky totiž budou potřebovat kromě teplé bundy a bot také to nejdůležitější. To čeho mají drsňáci na rozdávání a díky čemu jsou schopni ujít desítky kilometrů ve sněhu bez bot. Drsňáci mají odvahu a bezmeznou sebedůvěru ve své vlastní schopnosti. Drsňáci se ničeho nebojí a neroztřese je ani zima, i když nemají bundu. Jsou schopni si odrovnat vlastní nohy. Jsou schopni dojít do cíle na krvavých pahýlech, když to bude vyžadovat záchrana života. A výstup na horu finanční nezávislosti je záchranou života. Jedná se o záchranu vlastního života, každého horolezce, protože nepokoření tohoto vrcholu znamená nežít svobodný život. Znamená to zpívat cizí písně po celý život. Protože koho chleba jíš, toho píseň zpívej. A pokud si člověk nedovede upéci chleba sám, tak musí zpívat píseň svého zaměstnavatele, ať se mu to líbí nebo ne.
Jak připravit bábovky k výstupu na takovou obtížnou horu jako je K5? Možná tak ještě je vzít lanovkou v neděli na Sněžku. Příprava psychiky je hodně individuální záležitost, protože každý jsme jiný. Někteří jsou psychicky již připravení (drsňáci). Některým jen postačí se trochu rozcvičit (zkušení horolezci) a někteří lezci budou muset i několik let trénovat (bábovky). Samozřejmě, lze to zvládnout i rychleji. Pokud se použije názor drsňáka, na to co s bábovkami. "Dělej všechno jako já," řekne drsňák. A to je všechno. Mohou se vydat na cestu. Bábovka cestou buď zahyne nebo se z ní stane během několika následujících pekelných týdnů drsňák.
Zde na tomto blogu se budu ubírat cestou rozvážného lezce, který se snaží nepodcenit přípravu. V případě, že bych aplikoval strategii drsňáka, nebylo by o čem brzy psát ;-)

Výstup na vrchol finanční nezávislosti

2006-11-30T04:11:00.000+01:00

Na výstup na vrchol finanční nezávislosti je možné se dobře připravit. Žijeme v úžasné době, kdy na tento vrchol vystoupilo již velké množství lidí před námi. Považuji za více než vhodné seznámit se s co nejvíce způsoby, prostřednictvím kterých se podařilo ostatním na tento vrchol vystoupit. Na vrchol finanční nezávislosti nevede totiž jen jedna cesta. Způsobů jak na něj vystoupit je mnoho a každým dnem jsou objevovány nové. Pro prvovýstup bych si však dovolil doporučit najít si tu svou cestu mezi známými a vyzkoušenými. Hledat nový způsob a novou cestu je nesmírně zábavné, ale také náročné. Nejsem si jist zda pro prvolezce vhodné. Na životě je úžasné, že tato volba je jen na každém z nás. Můžete se sami svobodně rozhodnout na čem chcete získat finanční nezávislost, svobodu a bohatství.
Výhodu výše naznačeného postupu přípravy získáváním informací od úspěšných horolezců, kteří již vrchol finanční nezávislosti zdolali, spatřuji zejména v tom, že se jedná o jistý způsob jak se na vrchol dostat. Někoho může zavést na vrchol finanční nezávislosti štěstěna. Neuvěřitelná klika způsobí, že vyhrajete jackpot a jste venku z krysího závodu. Pokud však o vyhrané peníze přijdete. Nevíte jak se na vrchol vystupuje, aby jste svůj výstup zopakovali, pokud bude třeba. A že vyhrajete jackpot podruhé. To je prakticky vyloučeno. Jakmile se vám podaří pokořit jednou vrchol finanční nezávislosti. Získáte svobodu na celý život. I kdyby vás sebevětší smůla připravila o veškeré zázemí, které vám umožní těšit se osobní svobodě, pak díky svým znalostem a zkušenostem vystoupíte na vrchol finanční nezávislosti znovu. Až se vám to podaří, tak můžete občas hrát takovou hru. Představíte si, že všechen váš skutečný majetek je jen virtuální. Není skutečný. Vy si jen myslíte, že jej vlastníte. Tuto myšlenku ze své mysli odstraníte a jste rázem chudí. Nemáte prostředky pro svobodný život. Musíte jít si je vydělat do krysího závodu. A hledáte znovu cestu jak získat finanční nezávislost. Takto si můžete zkusit vystoupit na vrchol finanční nezávislosti několikrát. Každý výstup je totiž jiný a člověka obohatí o znalosti, zkušenosti a nové přátele.
Studujte, sledujte okolí, jak to dělají úspěšní. Přejímejte dobré věci a na dobré nápady upozorňujte. Všímejte si jak kolem vás fungují businessy. Proč tady stojí na parkovišti chlápek. Jak ten business funguje? Jak tečou peníze a kolik to tak hodí? Co by se tady dalo zlepšit? Jak bych postupoval, kdybych mu měl konkurovat? Co bych poskytl navíc? Jak bych to udělal, aby to pracovalo efektivněji? Jak to zautomatizovat?
Nejdůležitější otázka, kterou je dobré si klást alespoň desetkrát denně.
Co dobrého mohu udělat pro ostatní?
Můžete začít třeba tím, že dnes někoho pochválíte. Že poskytnete vlídné a dobré slovo. Nic vás to nebude stát a přitom uděláte jednu z nejlepších investic. Dobré slovo je základním táborem na úpatí hory finanční nezávislosti.
Žijte uvědoměle a zdravě.

Přirovnání horolezec

2006-11-16T08:00:00.000+01:00

V článku z 20.června jsem použil pro zdolávání změn ve svém životě přirovnání k horolezci. Pokud chci zbohatnout a získat peníze a majetek je třeba si správně zdůvodnit, proč to tak chci. V jakém časovém horizontu toho chci dosáhnout a co nabídnu za získané jako protihodnotu. Jinak by se jednalo o krádež a to se příčí mému duchovnímu smýšlení. Z dlouhodobého hlediska bych z toho neměl radost.
Od výše uvedeného se odvíjí cesta, způsob, jak na to. Je mi jasné, že vrchol bohatství lze v horolezecké analogii přirovnat asi tak k vrcholu K6. Nejedná se o vrchol nejvyšší, ale výstup pro naprostého zelenáče nebude jednoduchý. Bude zapotřebí se několik let připravovat výstupy na nižší a přístupnější vrcholy.
Nejdříve bude zapotřebí zdolat vrchol finanční nezávislosti. Člověk, který dosáhl finanční nezávislosti má větší možnosti rozhodovat jak naloží se svým časem, a tak se na rozdíl od člověka v krysím závodu může připravovat na výstup na K6 24 hodin denně. A na výstup na K6 je zapotřebí se plně připravit. Věnovat všechen svůj čas, svůj talent a své síly. K tomu, aby bylo možné takový výstup provést, je zapotřebí nejprve získat časovou volnost. Je zapotřebí vystoupit na vrchol, řekněme K5 :-), což je vrchol finanční nezávislosti. Pozorný čtenář si jistě povšiml, že K5 je vyšší než K6 :-) Cíl finanční nezávislosti spatřuji obecně vyšší než cíl bohatství, protože je to právě finanční nezávislost, která dává člověku svobodu volby žít svůj život podle sebe. Výstup na K5 může být ve výjimečných případech náročnější než výstup na K6. Hodně záleží na konkrétním horolezci, zvolené technice, strategii a hlavně také na počasí. Doporučuji však nejprve K5 a pak K6. K5 je přístupnější a je dobrou průpravou pro K6. To bude i moje cesta. K6 se podařilo zdolat až o 12 let později než K5.
Jak se pripravit na výstup na K5? Na to se podíváme příště :-)
Žijte uvědoměle a zdravě.

HYIP asi ne

2006-11-09T08:04:00.000+01:00

Jakožto experimentátor a tester různých způsobů zbohatnutí, jsem se podíval na zoubek dalšímu internetovému fenoménu, který se ve zkratce jmenuje HYIP (High Yield Investment Program).
Jak již název napovídá jedná se o možnost zbohatnutí prostřednictvím investičního programu s velkými úroky. Do skupiny HYIP fondů patří všechny, které slibují lepší zhodnocení investovaných prostředků než 1%. Zpravidla nabízejí zhodnocení v řádu desítek procent denně a některé až stovek procent denně. Největším rekordmanem zatím byl HYIP fond nabízející zhodnocení 1100% denně. Takovéto fondy nemají obvykle dlouhého trvání. Jsou totiž založeny na známém pyramidovém principu, tj. nově příchozí účastníci platí zisky předchozím a jakmile se proud nově příchozích vyčerpá a pyramida přestane růst dostatečně rychle, tak se celý systém zhroutí.
Použití nálepky pyramidový systém však není úplně přesné. Použil jsem jej, protože pyramidové systémy jsou již v ČR poměrně dobře známé. Většina HYIP fondů je velmi podobných. HYIP fondy jsou založeny na tzv. Ponziho schématu. Jmenují se po svém objeviteli Charlesu Ponzi (jehož foto můžete najít na wikipedii spolu s podrobnějším popisem fungování systému; zároveň je z fota zřejmé, jak dopadne každý, kdo se pokusí jeho myšlenky implementovat v praxi ;-).
Ponziho schéma se od pyramidových systémů odlišuje zejména tím, že když nebudete úspěšní v náboru nových účastníků do pyramidy, tak nepřijdete o svou investici a vidinou zbohatnutí. U Ponziho schématu není tak důležité vlastní rekrutování nových účastníků. Důležité je načasování a velikost investic (vědět kolik a kdy).
U pyramidových systémů je poměrně snadné prokouknout, že se jedná o známé "letadlo". Systémy používající Ponziho schéma obvykle dovedně skrývají, že se jedná o "pyramidu". Skrývají se obvykle za prezentace "ověřených" způsobů, které přinášejí vysoké zisky. Spekulativní systémy na Forexu, sázky do dostihů, sportovních utkání, systémy, které dokáží zaručeně vydělávat v kasínu a podobné nesmysly.
A do třetice dobře postavené Ponziho schéma nepotřebuje ke své existenci exponenciální nárůst účastníků. Stačí přesvědčit stávající účastníky, aby své zisky nevybírali a stále reinvestovali a občas chytit do sítě nějakou novou rybu (proč by vybírali, vždyť nikde jinde jim tak velký úrok nikdo nedá... ...ve finále většina účastníků nevybere nikdy... zpočátku z hladu a pak, že fond skončil a vybrat už se nedá).
Také vás napadlo a co si takový HYIP založit? HYIP jsou prakticky ve všech rozvinutých zemích zakázaný. Zatím největší založil Bryan Marsden na počátku roku 2004. Jeho stránky už také nenabízejí investici do největšího HYIP podniku a když se člověk rozhlédne po internetu, tak se s ním soudí stále více a více lidí. Nevypadá to s ním ani s jeho podnikem dobře. Ani jeho "klienti" asi nejsou spokojení, když po něm požaduje 97 soudů 77 miliónů RM (Malaysian ringgit).

Další zdroje:
Česká wikipedia o HYIP praví
HYIP estranky

Zpětnovazební psaní

2006-11-04T08:38:00.000+01:00

Rozjet rozsáhlejší web znamená fůru práce, protože je zapotřebí získat/vytvořit velké množství obsahu. Zajímavé z tohoto úhlu by mohlo být tvůrčí psaní. Obsah o rozměrech několika knih by již mohl generovat povšimnutelné množství peněz. Pokud by si někdo rád zkusil napsat knihu, tak doporučuji začít psát hned teď a rovnou publikovat na internetu. Získáte tím ihned zdroj příjmů, který poroste s tím jak poroste vaše dílo. Zároveň si začnete budovat svoji čtenářskou základnu. Začnete dostávat okamžitou zpětnou vazbu od svých čtenářů, kteří si nebudou brát servítky a řeknou vám na rovinu, která kapitola se vám povedla a která ne. Dílo tak můžete vybrousit ke čtenářské dokonalosti, ještě před jeho knižním vydáním.
Až vaše kniha vyjde, pak si ji někteří vaši internetoví čtenáři koupí i v papírové podobě, protože pro ně již nebudete neznámým autorem a budou chtít mít finální vyšperkovanou verzi doma. Mít možnost si ji číst kdekoliv nebo s ní někoho obdarovat. Tento systém jsem nazval zpětnovazební psaní, protože získáváte ihned zpětnou vazbu od čtenářů. Rád bych tento systém v budoucnu vyzkoušel. Snad se k tomu také časově dostanu. Každý máme 24 hodin denně a snad se mi podaří s nimi správně naložit :-)

Anglicky nebo česky?

2006-11-04T08:31:00.000+01:00

Většina podnikavců se zaměřuje více na zahraniční (zejména anglicky psané) weby, protože anglofonních čtenářů je nepoměrně větší množství. No, ale konkurence je na anglicky psaném webu také tvrdší. Takže je otázkou, co je lepší. Vrhnout se na malý český trh se slabou konkurencí nebo se pustit do velkého anglického trhu se silnou konkurencí? Nebo začínat na malém trhu se slabou konkurencí a pak se vrhnout na velký trh s velkou konkurencí?
Většinu láká vidina možnosti prorazit na velkém trhu. Když prorazím na českém trhu, tak mne přesto čekají nic moc příjmy. Možná to i uživí, ale spíše to bude tak na přilepšenou. Když prorazím na anglicky hovořícím trhu, tak jsem těžce za vodou. Zajištěn po zbytek svých dnů. :-) Když neprorazím, tak to vyjde na anglickém i českém trhu stejně. Po těchto úvahách většina volí a doporučuje vrhnout se rovnou na anglicky hovořící trhy...
Když mne baví psát i česky :-)

Tři weby, tři zprostředkovatelé reklamy, tři partnerské programy

2006-11-01T06:23:00.000+01:00

V předchozím příspěvku jsem rozebíral otázku, zda se zaměřit na hodně malých či málo velkých webů a došel jsem k závěru, že málo velkých webů je lepší řešení. Nyní je třeba zodpovědět kolik je málo :-)
Když si představím, že budu mít pouze jeden web. Hmm, ta představa mne neláká. Mám z toho pocit, že je to málo. Takový pocit: "A co se stane, když o ten web přijdu? Já nevím jak, ale přihodit se může ledacos. A co takhle radši dva weby?...." Dva weby, ale znamenají dvojnásobek práce... a co takhle deset webů. Ne, ne to cítím, že už je moc. To bych nezvládnul. Můj pocit je nejspokojenější s počtem tři. Každý si to musí stanovit sám, ale doporučuji, aby ten váš počet byl jednociferný. Jinak budete mít hodně malých místo málo velkých a to by jste asi nechtěli... ;-)

Hodně malých nebo málo velkých?

2006-11-01T06:21:00.000+01:00

Jak je možné účiněji vydělávat na webech? Získám více peněz z mnoha malých webů nebo z několika velkých. Jde mi o množství investovaného času, velikost příjmů a celkový pocit z mé činnosti. Z dlouhodobého hlediska ve všech těchto aspektech vyhrává volba málo velkých webů. Vytvářet tisíce malých webů prakticky bez obsahu jen pro příjmy z reklamy je cesta do pekel. Nehledě na to, že tímto způsobem se webový prostor "zamořuje" nepotřebným balastem. Jistě jste se každý již setkal se stránkou, na které byly od zhora dolů samé reklamní bannery. Takovým stránkám se říká bannerové farmy. Bannery jsou ustájené jeden vedle druhého. Vytvářet takový obsah den za dnem, týden za týdnem, měsíc za měsícem... vytvářet něco takového celá léta, celý život. Z toho nemůžete mít dobrý pocit :-) Takže z hlediska pocitového nesmysl. Z hlediska finančního je to stejný nesmysl. Neznám jediného člověka, co by chodil na takovou stránku pravidelně, rád se na ni vracel a řekl o adrese takové bannerové farmy svým přátelům :-) Investovaný čas tak přijde nazmar.
Pokud nepůjdu do extrému bannerových farem a představím si, že bych na každou stránku dal nějaký obsah. Třeba každý svůj příspěvek na tomto blogu bych dal zvlášť na samostatnou internetovou stránku se samostatnou internetovou adresou a se samostatnou reklamou. Byly by příjmy z reklamy vyšší?
Domnívám se, že z dlouhodobého hlediska nikoliv. Pokud si představím sama sebe jako pravidelného čtenáře tohoto blogu, pak mne představa shánění příspěvků po různých webech nikterak neláká. Ba přímo odpuzuje :-) Takže z hlediska pravidelných čtenářů je to cesta do pekel. Ano, pravděpodobně by bylo možné zachytit více unikátních IP adres a tím pádem z krátkodobého hlediska a nebo jako reklamní kampaň by to přeci jen použitelné bylo, ale představte si tu pracnost. Zakládat tolik stránek. A k tomu, aby ta stránka alespoň trochu vypadala, to vyžaduje další čas. Ne, nevěřím, že je to cesta, kterou bych chtěl jít. Nevěřím, že je to cesta pro úspěšné. A proto doporučuji zaměřit se na dva až tři větší projekty než na hodně malých. Toto myslím platí obecně.

Příjmy z webové reklamy

2006-11-01T05:02:00.000+01:00

Před časem se zde na blogu chcivatu objevila reklama. Zkusme zhruba odhadnout kolik lidí je třeba zaujmout, aby bylo možné uživit se reklamou na webových stránkách.
Proveďme spíše střízlivý odhad. Konverzní poměr udává kolik procent lidí, kteří navštíví webové stránky klikne na reklamu. Pokud klikne na některou z reklam (jedno kterou) každý dvacátý člověk, pak je konverzní poměr 5%. Pokud na reklamu klikne každý padesátý návštěvník, pak je konverzní poměr pouhá 2%. Pro kontextovou reklamu bývají konverzní poměry vyšší, a proto při rozhodování, který systém použít, jsem se rozhodl pro využití systému kontextové reklamy. Banner dole jsem přidal, abych nasbíral nějaká zobrazení pro výměnu a mohl do budoucna chcivatu propagovat, i když je mi jasné, že bannerová reklama dosahuje velmi nízkých konverzních poměrů.
Kdo z vás kliká na bannery? Já ne :-) Ale co si vzpomínám, tak na kontextovu reklamu občas kliknu, protože díky svému cílení mne osloví.
Pro náš odhad počítejme konverzní poměr 5% a průměrnou cenu prokliku, tj. částku, kterou vyplatí zprostředkovatel inzerce 2 Kč. Příjem z webu je pak 0,05*2=0,1, tj. 10 haléřů za jednoho návštěvníka. Nyní je zapotřebí stanovit si cílovou částku a z toho vypadne cílový počet návštěvníků webu.
Řekněme, že chceme dosáhnout příjmu 10 tisíc měsíčně. Náročnější si představí, že mají takových webů deset ;-) 10 tisíc měsíčně znamená dosáhnout návštěvnosti 100 tisíc návštěv za měsíc. To není zrovna malé číslo.
Určitým klíčem je vytvořit skupinu pravidelných čtenářů. Pokud by se pravidelní čtenáři vraceli v průměru jednou za tři dny, pak by 10 tisíc pravidelných čtenářů vygenerovalo 100 tisíc návštěv za měsíc.
Dalším krokem může být vytvořit rozsáhlejší web. Návštěvníci tak nezhlédnou jen úvodní stránku, ale podle tématu, které je zaujme budou listovat na dalších stránkách. Další stránky znamenají také další reklamní prostor. Množství potřebných unikátních návštěvníků se tak snižuje, což je v prostředí malého českého webu jediná možnost, jak realizovat rentabilní webový podnik.

Můj pasivní příjem vzrostl více než desetkrát

2006-10-17T21:47:00.000+02:00

Celý uplynulý kvartál jsem neblogoval. Za jediný kvartál se může udát mnoho změn. Je to jen na každém z nás. Je to hlavně o postoji a přístupu k životu. Během uplynulého čtvrtletí jsem změnil zaměstnavatele, zrekonstruoval další část domu (koupelna), pořídil si rychlejší internet a hlavně poprvé v životě okusil dvouciferný pasivní příjem (jednociferný dříve na úrocích v bance :-).
Když jsem před dvěma měsíci dal kontextovou reklamu na blog, byl to spíše takový experiment, jak bude bbkontext fungovat s blogger.com. A hle po dvou měsících 86.20 Kč. Vzhledem k tomu, že jsem si blogu vůbec nevšímal, tak to obzvláště potěší. Příjem tak byl vskutku pasivní, i když jsem trošičku profitoval z předešlé publikační činnosti. :-)
Pravidelné čtenáře snad trochu potěším, když se zmíním, že v následujících měsících nemíním pokračovat v pasivním experimentu a budu se snažit být i zde na tomto blogu aktivnější. To abych mohl větu v dnešním nadpise brzy zopakovat ;-)

Láska a peníze 2

2006-07-20T09:18:00.000+02:00

Ještě existuje v principu čtvrtá možná odpověď. Označme ji D.
D. "Celý den dělám práci, která mne nebaví a stěží s tím uživím svoji rodinu."
Pokud je odpověď D, pak je životní situace ze všech čtyřech možností nejhorší. Není ani láska ani peníze. A z toho pramení, že je jen stres, pesimismus a v konečné fázi deprese. Přejít od D. k C. je těžší než by se na první pohled zdálo. Na této cestě je totiž zapotřebí překonat sama sebe. Překonat svůj současný životní styl, překonat své zvyky (zlozvyky), svůj přístup k práci, ke svému okolí, k lidem, k technologiím, ke svému zdraví, času a mysli. Nahradit staré zvyky novými, vedoucími k C. nikoliv k setrvávání v D. Změnit svůj život je velký úkol rovnající se výstupu na deset nejvyšších hor světa. Na deset nejvyšších vrcholů světa nelze vystoupit najednou. Je zapotřebí je zdolávat postupně. Jeden za druhým. Zdolávání každého vrcholu je zapotřebí dobře rozmyslet. Kde postavit výškové tábory. Jaké si připravit vybavení a jakou podstoupit přípravu před výstupem. A pak udělat první krok. První krok ze základního tábora směrem k prvnímu výškovému táboru. To je začátek výstupu na první horu.
Před tím vším je ale zapotřebí udělat rozhodnutí. Dospět k závěru, že chci změnu, že chci změnit svůj život tak, abych neříkal D. Dospět k rozhodnutí svým srdcem, tělem, myslí i duchem. Takové rozhodnutí srdcem vnitřně mému já říká, že změnu svého života chci provést, protože miluji takovou změnu. Rozhodnutí tělem mi vnitřně říká, že změna povede k rozvoji mého těla a k lepšímu uspokojování fyzických potřeb jako je kvalitnější životospráva vedoucí ke zdravějšímu a vyrovnanějšímu životu. Rozhodnutí mou myslí dovede takové rozhodnutí vysvětlit a podpořit racionálně. Rozhodnutí duchem vede k tomu, že je možné cítit potřebu změny z celé své duše. Je třeba se rozhodnout ve všech čtyřech rovinách najednou, aby celé já bylo v souladu. Pevné rozhodnutí ve všech čtyřech rovinách je prvním krokem k úspěšnějšímu, plnohodnotnějšímu a bohatšímu životu.
Žijte zdravě a uvědoměle.

Láska a peníze

2006-07-15T07:30:00.000+02:00

A. "My jsme to dělali s láskou a ne pro peníze."
B. "Nebaví mě to, ale dostanu za to balík."
C. "Zcela mě to pohltilo, strašně mě to baví a teď z toho začal proudit obrovský tok peněz."

Která odpověď je nejlepší? Správně je C.
Dělejte věci tak, aby vaše odpověď nebyla ani A. ani B., ale C.
Pracovat s láskou a přitom na něčem i pro ostatní tak přínosném, že to přinese i bohatství. Tak získáte lásku i peníze. Proč nemít obojí. Stačí si jen hodně přát a z přání nalézt způsob.
Myslete uvědoměle a uvědoměle žijte. :-)

Nízké úrokové míry, nedostatek dobrých nápadů?

2006-07-13T09:46:00.000+02:00

Nadbytek kapitálu se může projevit nízkými úrokovými mírami. Nízké úrokové míry mohou být způsobeny mnoha faktory, ale díky regulaci centrálními bankami je nejvýznamnějším faktorem vyhlášená centrální úroková míra. Centrální bankéři se však musejí zamýšlet nad mnoha aspekty, když se zabývají tím, zda úrokovou míru zvýšit, snížit nebo nechat tam kde je. Centrální úroková míra je mocný nástroj, který dovede odstartovat bohatnutí v celé společnosti, když je správně používán a nebo dovést celou společnost ke krachu, chudobě a hladomoru, když je používán nesprávně. Bohužel nikdo nám nedal k používání tohoto nástroje návod, a tak bankéři a ekonomové již více než století pracují na tom, aby alespoň některé základní principy zmapovali a vytvořili si ucelený obrázek.

Seznámím vás s jednou představou, která mne teď napadla v metru. Předem upozorňuji, že je to jen takový nápad, takže mne nekamenujte, může to být pěkná blbost :-) Na druhou stranu mi to připadá logické. Těším se na příspěvky od vyvracečů mé víry (provokatér ;-). Jen do toho, pusťte se do mě.

Nyní ona myšlenka. Abychom se odprostili od zásahů centrální banky, inflace, vlivu tištění peněz, zvyšování peněžní zásoby nebo jak se tomu říká apod. Představme si, že platíme zlatými dukáty, tak jako v minulosti. Zlato nelze snadno vyrobit (natisknout apod.). Jaderná fůze daleko :-).
Pokud by byla ve společnosti zásoba zlata jakožto peněžního směnného prostředku konstantní, pak by s růstem počtu služeb a výrobků, tj. s růstem ekonomiky společnosti, musely ceny zákonitě klesat a to nepřímo úměrně. Čím by bylo více obyvatel, služeb a výrobků, tím by byly ceny ve zlatě nižší.

Nyní si představme, že v oné zemi, kde se platí zlatými dukáty je několik zlatých dolů. Vydolovat unci zlata stojí dvacet bochníků chleba, kilo slaniny, kilo ryb a pět kilo fazolí a hrachu. Jak roste ekonomika, ceny ve zlatě klesají. Najednou je možné za unci zlata nakoupit podstatně více než dvacet bochníků chleba.. atd. Více lidí tak začne dolovat zlato, zásoba zlata v oběhu společnosti vzroste a to právě tak, že cena ve zlatě bude konstantní (za předpokladu, že zlaté doly mají takovou vlastnost, že dolování zlata je stále stejně pracné - je to v podstatě vlastnost zlatých dolů a použitých těžebních technologií dohromady).
V naší zemi se zlatými doly jsou nyní ceny ve zlatě konstantní. Za unci zlata je možné koupit dvacet bochníků chleba, kilo slaniny... atd. Když se cena sníží růstem ekonomiky, pak se zvýší těžba zlata. Když se cena zvýší úpadkem ekonomiky, pak se těžba zlata zastaví.
Nyní si představme, že v naší zemi fungují banky, které zlato půjčují. Za vypůjčení hroudy zlata však účtují úrok. Když chce obyvatel takové země začít podnikat a ke svému podnikání potřebuje kapitál, který nemá, musí si ho od banky vypůjčit. Řekněme, že banky ve zlaté zemi mají za úkol především tvorbu svého zisku. Pokud bude příliš málo lidí podnikavých, ať z důvodu absence dobrých obchodních nápadů a nebo z důvodu, že zákony zlaté země podnikání příliš dusí, pak budou úrokové míry klesat. Bude totiž málo podnikatelů, kteří by si chtěli od banky vypůjčit na rozjetí nebo rozšíření businessu. Banky v honbě za ulovením alespoň onoho malého množství podnikatelů se budou předhánět ve snižování úrokových měr. Naopak pokud by bylo ve společnosti obrovské množství podnikatelů, kteří chtějí enormně rozšířit své podnikatelské aktivity, pak by potřebovali obrovské množství kapitálu a banky by byly finančně vyčerpané a jako reakce by enormně vzrostly úrokové míry.

A co v našem světě?
Myslíte, že se světová ekonomika v rozvinutých zemích dusí pod tíhou různých regulací, nařízení a daní, což má za následek nízké úrokové míry? Nebo je obtížné vymyslet ještě další služby, protože lidé z rozvinutého světa již téměř mají vše, co k živobytí potřebují a přírůstek obyvatel je nízký? Nebo nízké úrokové míry jsou uměle vyvolané centrálními bankami, které mají vyšší cíle než maximalizaci svého zisku (jejich cílem je rozpumpování světové ekonomiky)? Nebo je to všechno ještě jinak? Jaký je váš názor?
K diskuzi můžete využít fórum.

Jak za rok zhodnotit kapitál o 100 miliónů procent

2006-07-12T21:08:00.000+02:00

Určitě si říkáte, co je to za blbost. Tak velké roční zhodnocení vloženého kapitálu snad není ani možné. Když jsem si to spočítal, také jsem si to říkal :-) Pak jsem si uvědomil, že velikost zhodnocení je vlastně prakticky omezena jen naší myslí. Tak proč by nemohla být třeba 100 miliónů procent za rok?

Dnes je to právě rok ode dne, kdy Kyle MacDonald vložil do svého projektu jednu kancelářskou sponku. 12. července 2005 nabídnul kancelářskou sponku v internetové aukci k výměně za nejlepší nabídku, kterou se stalo dřevěné psací pero ve tvaru rybky. Tímto způsobem dále měnil a měnil, až po roce dnes 12. července 2006 završil své úsilí poslední výměnou kontraktu na filmovou roli za malý dům, čímž dosáhl svého cíle - získat dům tímto unikátním způsobem.

Pokud uvažujeme cenu sponky 5 centů a cenu malého domku 50 tisíc dolarů, pak Kyle MacDonald dosáhnul ročního zhodnocení vloženého kapitálu 100 000 000%. Kyle MacDonald toho dosáhnul využitím moderních komunikačních a mediálních nástrojů, především internetu, rádia a televize. Ve skutečnosti hádám, že získal ještě mnohem více, protože zavedl v médiích celosvětově známou značku (brand) jedné červené kancelářské sponky a celý popsaný příběh má jistě také svoji cenu (nyní údajně pracuje na tom, že jej vydá knižně). Celý příběh je naprosto fascinující a vzrušuje mne o tom číst na jeho blogu.

Například skleněná koule s padajícím sněhem je nádhernou ukázkou toho, jak něco, co má pro jednoho malou cenu, může mít pro druhého člověka cenu nedozírnou. Absolutní cena neexistuje. Cena je dohoda. Cena je dána kontextem a sám prodávající může být tvůrcem kontextu, který prodávanou věc zhodnotí. Celý příběh nádherně ukazuje, jak je pojem peněz a ceny relativní. Při čtení jeho příběhu mi doslova pod kůži vjela představa, jak je hodnota peněz relativní, proměnná a závislá na kontextu. Pro někoho, kdo to nechápe těžko uchopitelná a pro někoho, kdo to chápe nesmírně snadno uchopitelná. Tak snadno, až je to legrační. Život je krásný, život je opravdu legrace. Jen se ho naučit správně žít. :-)

Jsou jen dva problémy peněz

2006-05-16T08:57:00.000+02:00

Buď je peněz nedostatek nebo je peněz nadbytek. Který z oněch dvou problémů řeším? Jejich nadbytek nebo nedostatek?
Stejně jako většina lidí řeším jejich nedostatek. Otázkou je, zda je to správný přístup. O víkendu jsem opět slyšel názor chudých lidí: "Aby jsi udělal peníze, potřebuješ peníze." To je přesně reakce, která vznikne na základě myšlení nedostatku peněz. "Aby jsi udělal peníze, potřebuješ peníze a ty nemáš, a tak konec", diskuze končí, není o čem dál diskutovat. Myšlení s nedostatkem peněz vede k ubíjejícím a nemotivujícím osnovám a závěrům. Co se na to podívat z druhé strany?
Vizualizuji si, že mám problém příliš mnoha peněz. Co s nimi budu dělat, abych je ochránil, rozmnožil a využil k věcem, ze kterých budu mít dobrý pocit? Předně potřebuji takovou představu realisticky ve své hlavě vytvořit. Když jsem si takovou situaci půl hodiny vizualizoval, získal jsem pro mne zcela nový a velice zajímavý pocit (skoro šok), na základě kterého jsem došel k poznání a závěru, že problém přemíry peněz potřebuje komplexnější řešení než problém nedostatku peněz. A proto vždy bylo, je a bude více lidí chudých než bohatých. Být chudý je jednodušší, snazší a nepoměrně pohodlnější. Právě pohodlnost způsobuje chudobu. Ale já chci žít, chci být aktivní.
Klíčem je řešit problém přemíry peněz nikoliv nedostatku peněz. Většina lidí se snaží řešit problém nedostatku peněz řešením nedostatku peněz a výsledkem je, že tento problém nikdy nevyřeší. Když se snažím řešit problém přemíry peněz, tak se přede mnou otevírají netušené možnosti a přitom vycházím ze stejného počatečního stavu. Mám jednu hlavu a v ní nějaké ty informace, ale to jak se tam uvnitř myšlenky propojují a kombinují, to jak se v mé hlavě informace přesýpají je ovlivněno zda řeším problém nedostatku nebo přemíry peněz. Když řeším problém přemíry peněz, pak dostávám tisíce nápadů a po chvíli zjišťuji, že na realizaci některých potřebuji minimum peněz a nebo peníze téměř žádné. To co potřebuji je čas. Čas je důležitější aktivum než peníze.
Na druhé straně, když řeším problém nedostatku peněz jímá mne beznaděj a nic mne nenapadá. Vyzkoušejte tuto pomůcku a podělte se s ostatními o své zážitky. Přeji hezký den.

Správná slova pro motivaci

2006-05-11T10:20:00.000+02:00

Pozorováním síly slov na sebe sama bych řekl, že pro motivaci jsem zaznamenal podstatně větší úspěchy se slovem "chci" než se slovem "musím". Slovo "musím" v podstatě moje podvědomí nenávidí, protože je symbolem nesvobody a moje podvědomí chce svobodu. Snažit se dosáhnout svobody prostřednictvím slova "musím" je tak v logickém sporu a jako takové nemůže být pro motivaci úspěšně používáno.
Když si stanovuji krátkodobé cíle. Tak si nemyslím, neříkám a nepíšu: "Musím zlepšit kondici. Musím jít plavat." "Musím jít běhat."
Správně to je "Chci jít běhat. Chci jít plavat. Chci se cítit lépe. Chci mít lepší náladu. Chci mít radost." A ono nejen, že to lépe zní, ale také to mnohem lépe funguje. Používejte slovo chci. Slovo musím vyřaďte ze svého slovníku. Slovo chci je lepší. Přeji dnes hodně radosti. Chci, aby jste měli radost. Záleží to jen na vás. Řekněte si desetkrát za sebou (stačí i jen v duchu, pokud pracujete v open space): "Chci mít radost. Chci se cítit skvěle." Přeji krásný den :-)

Hleď si svého

2006-05-10T08:12:00.000+02:00

pravil jsem sobě. Obzvláště pokud jsou kolem spolupracovníci, kteří si nehledí svého. Tento fenomén byl předmětem mých rozhovorů s ostatními během posledních dvou týdnů. Zjistil jsem, že mezi chudými lidmi je až pozoruhodně vysoké procento lidí, kteří si neumějí a nebo nechtějí hledět svého. Nejvíce je tento fenomén rozšířen v zaměstnání, kde převážná většina lidí "hlídá", co dělají ostatní, a tak se téměř všichni hlídají navzájem. Pravděpodobně se jedná o naprogramované chování, které mne osobně naštěstí jaksi minulo. Dříve jsem tomuto jevu nevěnoval pozornost, ale nyní, když jsem se na chvíli věnoval zkoumání tohoto jevu, musím říci, že je pozoruhodně rozšířený.
Abych tomuto jevu mohl lépe čelit a lépe vužívat svůj čas. Napsal jsem si následující hesla.

HLEĎ SI SVÉHO! NEOHLÍŽEJ SE NA TY, KTEŘÍ SI NEHLEDÍ SVÉHO!
KDO SI NEHLEDÍ SVÉHO, OKRÁDÁ O ČAS SEBE A SNAŽÍ SE OKRÁST O ČAS I OSTATNÍ!
KDO SI NEHLEDÍ SVÉHO JE CHUDÝ.

Zjistil jsem, že obzvláště u lidí, kteří si nehledí svého, je dalším průvodním jevem marnění času povídáním o ničem. Povídání o ničem je, když kolega z práce líčí do podrobna cestu na svém kole do práce. Jak si musí dát seřídit řetěz a utáhnout brzdy. Je to povídání o ničem. Povídání jen tak, aby čas tak zvaně nestál. Takové chování ovšem programuje k plýtvání časem. Při poslechu takového člověka se nejen nedozvím nic převratně nového a vzrušujícího. Nijak se nevzdělám a nezdokonalím. Často se ani nepobavím. Naopak při poslechu takového člověka se postupně programuji na podobné chování. Vrána k vráně sedá. Rovný, rovného si hledá.
Často si při takové příležitosti vzpomenu na slova ředitele gymnázia, na které jsem chodil: "Kecy nemaj cenu."

Motivace mé mysli

2006-05-09T10:58:00.000+02:00

Potřebuji si být dobře vědom k čemu mi budou peníze a majetek dobré. Pokud si nebudu toto dobře uvědomovat a nebudu mít podrobnou přitažlivou představu, pak nebudu mít ani dostatečnou motivaci.
Sepisuji si představy, jak to bude vypadat, až budu bohatý. Když jedu autobusem, zavřu oči a vytvářim si konkrétní realizace snů. Je velice zajímavé, že s tím jak mlhavé představy krystalizují v konkrétní obrazy, myšlenky a názory. Zjišťuji, že mnohdy musím především své názory silně modifikovat. Že ony původní mlhavé představy o životě bohatého člověka nelze dost dobře naroubovat na současnou realitu okolního světa. Zjišťuji, že ne všichni lidé jsou "hodní". A že nelze okolní lidi rozdělit ani do škatulky "hodný" nebo "zlý". Že zlý může být někdy hodný a naopak. Ať vědomě nebo nevědomě.
Všechny tyto vlastnosti našeho světa a mých představ o něm vedou k tomu, že představa mého života jakožto bohatého člověka se čím dál tím více liší od původní obecné mlhavé představy, že bohatý člověk je prostě člověk, který má hodně peněz a majetku. Zjišťuji, že skutečně bohatý člověk je tak bohatý, že může 24 hodin denně realizovat své sny. Že je skutečně svobodný. Ale nejvíce bohatým ho teprve udělá to, jak s těmito 24 hodinami umí naložit. Jak dobře je umí využít pro svůj prospěch i pro prospěch okolí. Že svůj svobodný čas, kterého má podstatně více než chudý člověk, který musí velkou část věnovat zajištění živobytí, nepromarní. Že využije své svobody a svého finančního a časového potenciálu naplno. Má mnohem širší možnosti pro budování štěstí a radosti ze života. K tomu je však zapotřebí být bohatý nejen majetkem, ale především i ve svém myšlení. Takto bohatí lidé jsou často ti, kteří přišli ke svému bohatství svou vlastní myslí. Chci zbohatnout prostřednictvím své mysli.

Metody pro plnění krátkých plánů

2006-05-03T09:51:00.000+02:00

Měl jsem na prodloužený víkend vytvořený plán a přesto nejsem s výsledky svého víkendového konání spokojen. Problém, na který jsem narazil, bylo neplnění plánu. Vyvaroval jsem se předešlých chyb, kdy jsem si dělal v plánu zcela nereálná a v daném čase zatím pro mne nerealizovatelná předsevzetí. Říkal jsem si, že plán musí být dostatečně měkký, aby pro mne byl snadno realizovatelný. Aby mne jeho plnění bavilo. Mírný plán o několika bodech na tři dny se mi podařilo splnit jen z malé části (30%). Důvodem tak nízké realizace teď zpětně přikládám nízké zkušenosti s prací s osobním plánem a přemýšlím nad metodami jak zvýšit účinnost plnění svých plánů osobního rozvoje.
Jednou z klíčových metod pro větší úspěšnost plnění plánu je motivace. Zpětně vidím, že jsem se příliš málo motivoval. Motivaci jsem neměl ve svém plánu vůbec zahrnutu. Své denní cíle mám teď napsané u sebe na papíře v kapse a několikrát denně se na ně dívám. V ten moment můj mozek pracuje tak, aby se denní cíl podařilo realizovat. Tato jediná jednoduchá metoda mi velmi pomohla a již přináší své první výsledky. Již včera se mi podařilo realizovat věc, kterou jsem dlouho plánoval. A dnes ač ještě není poledne, již jsem splnil dva z klíčových dnešních cílů. Přemýšlím nad dalšími metodami motivace, které pomáhají plnit denní plány vedoucí k vytyčenému cíli. Klíčovým bodem je však dle mého názoru společenská motivace. Člověk je tvor společenský, a tak vidět výkony a výsledky někoho, kdo směřuje stejným a nebo podobným směrem je nesmírně motivující. Vytvořit si kolem sebe podmínky kontaktu s lidmi, kteří mají obdobný zájem. Chtějí rozvinout své osobní schopnosti, prohloubit své myšlení a touto cestou získat větší osobní bohatství.
Podmínkou úspěšné metody pro plnění krátkých plánů je, aby byla jednoduchá a bylo možné ji praktikovat prakticky kdykoliv a kdekoliv. Jaké motivační metody pro plnění nejkrátkodobějších plánů (hodiny/dny) používáte?
Diskuze v komentářích nebo na fóru chcivatu.

Plán

2006-04-28T13:53:00.000+02:00

Nejdůležitější část mého rozvoje, na které právě teď intenzivně pracuji je plán. Poslední víkend se mi podařilo rozpracovat hrubou kostru mého osobního plánu pro následujících 20 let. Čím více se blížím k přítomnosti, tím více je můj plán konkrétní. Ve vzdálenosti větší jak tři roky se jedná spíše pouze o popis směru, kterým bych se chtěl z dnešního úhlu pohledu ubírat. Nejbližší budoucnost je tento kvartál, na který jsem si stanovil cíle a rozpracovávám, jak těchto cílů dosáhnout.
Hodně důležitá je i otázka jakou formou je plán zpracováván. Mé plány jsem původně před několika měsíci začal vyvíjet v jednoduchém textovém editoru. Během té doby jsem pak přešel na Excel, který je vynikající vzhledem k možnostem vytvoření mnoha listů a případně vnořených dokumentů a hypertextových odkazů a možnosti matematických operací mezi buňkami, což je výhodné zejména při analýze současných peněžních toků a při jejich plánování. V posledních týdnech jsem však znovuobjevil prastarý nástroj, který jsem používal kdysi za mých studentských let. Tužku a papír. Když jsem počmáral několik desítek A4-řek svojí kostrou 20-tiletého plánu. Uvědomil jsem si, že něco takového bych v texťáku nebo Excelu nedokázal. Byla to nádhera se v sobotu večer dívat na to dílo rozprostřené po celé kuchyni. Prohrabávat se jednotlivými směry. Mít dokument rozložený po celé místnosti. Přetékající po ploše celého stolu a jedna židle značí fyzický rozvoj, druhá duševní a třetí duchovní a čtvrtá citový. Mít možnost pracovat se svým životním plánem na papíře je skutečně zážitek. Špatné nápady jsem škrtal, čmáral po nich a trhal je na cucky, abych posléze vytvářel nové a lepší od kterých jsem se po několika desítkách minut vracel k některým nápadům, které se ve světle nových úvah nezdály zas tak špatné a bylo možné z nich přeci jenom něco vytěžit.
Těším se, že si zase udělám několik hodin času na vylepšení svého plánu. Zejména tento kvartál potřebuji ještě podrobněji propracovat. A pak přijde krok další. Seznámit a probrat plány se svým nejbližším okolím, aby pochopilo navenek nelogické kroky, které ve svém životě činím. A třetím a jedním z nejdůležitějších kroků bude začít se plánem řídit. Naučit se správně programovat. Programovat se v souladu se svými životními cíli.

Cesta k bohatství

2006-04-27T09:51:00.000+02:00

K bohatství vede mnoho různých cest. Každý jsme jiný a žijeme v jiném světě, který si vytváříme ve své hlavě pozorováním vnějšího světa přes své nedokonalé smysly. Uvědomil jsem si, že většina rysů mého chování je naprogramována. Dokonce i tak základní rys, jako že rozžhavená kamna pálí, je naučený poznatek. Jelikož mé chování bylo z převážné části programováno, bylo mé dětství nebezpečné a rodiče museli věnovat svému rozvernému dítku velkou pozornost.
Pozorováním jsem si uvědomil, jak je můj vlastní mozek a myšlení neuvěřitelně plastické a tvárné. Pokud chci, mohu se sám poměrně účinně programovat. Toto jsem si před měsícem velice dobře vyzkoušel při testování svých snů. Před tím, než jsem se začal zajímat o techniky analýzy snů, nebyl jsem většinou schopen popsat co se mi tu noc zdálo. Díky několika jednoduchým technikám, jejichž popis jsem nalezl na internetu se mi podařilo během několika nocí dostat do stavu, že jsem se probouzel samovolně po téměř každé REM fázi a pamatoval si sen, který se mi v ní zdál. Takto se mi podařilo po týdnu zaznamenat 4-5 snů za noc (sen jsem si poznamenal na papírek a pak spal dál). Lucidního snění se mi zatím nepodařilo dosáhnout. Bude to chtít delší tréning a hlavně silnější programování (autosugesci).
Ovládnutí svého mozku a svého celého těla, ovládnutí svých myšlenek, svého chování a pocitů. Schopnost se sám programovat v souladu se svým cílem je skutečnou cestou k bohatšímu prožívání svého života.

Cíl tohoto blogu

2006-04-26T10:58:00.000+02:00

Když jsem se začal před několika měsíci zajímat o to jak zbohatnout, nevěděl jsem jak hluboce mne tento můj nový směr ovlivní. Skutečné zbohatnutí vede k naprosté proměně člověka, jak po stránce fyzické, tak zejména psychické. Řekl bych, že proces bohatnutí je mnohem více psychologický proces než cokoliv jiného. Peníze a majetek jsou druhotným znakem této přeměny, kterou zpravidla doprovázejí.
Na doporučení jednoho z čtenářů tohoto blogu jsem začal číst stránky Steve Pavliny. Každému doporučuji celý jeho blog prostudovat. Steve Pavlina je mistrem slova a jeho popisy osobního růstu jsou velmi srozumitelné. Řadu jeho metod lze s úspěchem v poměrně krátkém čase přejmout a zasadit do svého života.
I kdybych přestal v tuto chvíli tento blog vést. Musím říci, že se mi velice vyplatil. Již nyní po několika málo příspěvcích jsem získal více než jsem vložil, a tak funguje princip bohatnutí. Já chci ale získat více. Chci, aby všichni, kteří si přejí zbohatnout, zbohatli. Já, vy, my. My všichni se navzájem obohatíme, a tak budeme bohatí. Získáme znalosti, dovednosti, zkušenosti, nové přátele a především uvědomělejší a hlubší pohled na svět a na svůj život. A to je poslání tohoto blogu.

Jak začít

2006-03-10T13:51:00.000+01:00

Rozhodl jsem se nechodit dál kolem horké kaše, a tak jdeme na to. Bohatí oplývají aktivy, která jim dávají do kapes peníze. Jak získat aktiva? Aktiva v podobě nemovitostí, cenných papírů, koncesí, licencí, patentů, autorských děl, smluv a fungujících businessů v podobě továren, farem, obchodních řetězců, supermarketů, vývojových pracovišť, laboratoří atd. lze koupit. Jak však nakoupit aktiva, když nemám žádné peníze? Pak existuje ještě jeden způsob, jak aktiva získat. Tímto způsobem je aktiva vytvořit. Vymyslet nový obchodní systém distribuce čehokoliv kamkoliv. Napsat knihu, aplikaci či algoritmus. Možností jsou miliony. Žijeme v úžasné době, kdy je možné koupit si počítač v bazaru doslova za pár šupů a rozjet produkci nehmotných aktiv. Hlavním aktivem každého z nás je naše mysl a náš čas. A v tomto máme všichni naprosto stejné podmínky. Bohatí i chudí. Dnes a denně má každý z nás k dispozici přesně 24 hodin a ani o minutu více či méně. Dnes a denně má každý z nás k dispozici výkon jednoho lidského mozku a ani o trochu více či méně. Je jen na nás jak s našimi aktivy naložíme a jak je rozmnožíme, co vymyslíme a v těch 24 hodinnách denně zrealizujeme. Je mnoho cest a popis všech je nad rámec tohoto blogu a nad síly jednoho člověka a bylo by to i zbytečné. Jedno mají však všechny cesty společné. Je zapotřebí se zamyslet a k tomu může být nápomocna vzájemná diskuze. Za tímto účelem jsem založil diskuzní fórum chcivatu.forumup.cz.

Co je úkolem majitele podniku

2006-02-27T10:38:00.000+01:00

Úkolem skutečného majitele podniku není pracovat od rána do večera až do úplného úmoru, tj. dokud vás infarkt od businessu neoddělí. Majitel skutečně dobře fungujícího podniku nemá zapotřebí, aby se staral o svůj business od rána do večera a od večera do rána. Od toho má zaměstnance. Majitel podniku má jeden jediný úkol. Najít, jmenovat a kontrolovat ředitele podniku, který by měl do podniku sestavit kvalitní tým managerů. Celý rozvoj businessu, tj. svěřeného majetku, závisí pouze na jediné osobě a tou je ředitel. Majitel podniku může a nemusí být ředitelem, tj. zaměstnancem podniku. Pokud chcete vlasnit větší množství businessů, nemůžete stihnout řízení všech najednou a v takovém případě je lepší věnovat se pouze kontrolní činnosti svých ředitelů. Skuteční majitelé podniků nejsou zaměstnanci. Díky svému jedinečnému postavení, kdy mají možnost vidět kdykoliv cokoliv se v jejich firmě děje, mají možnost kontrolovat z nadhledu nezatíženi denními provozními záležitostmi, zda se firma ubírá správným směrem. Zda je správně řízena.

Jak investovat 1 milión $ do akcií

2006-02-21T12:33:00.000+01:00

Minule jsme si ukázali, jak je velký pasivní příjem z 1 miliónu $ investovaného do průměrného businessu. Takovou investici lze bezpečně provést tak, že peníze jsou rozděleny mezi mnoho různých businessů působících v různých oblastech lidské činnosti. Zatímco některé investice budou výrazně ziskovější než oněch 4,7%, jiné budou dokonce ztrátové. Pokud však peníze dobře rozprostřeme po celém trhu, pak se z dlouhodobého hlediska (desítky let), dostaneme na průměrné zhodnocení 4,7%. K takovémuto druhu investice nepotřebujete investičního či finančního poradce. Takovouto průměrnou investici hravě zvládne každý sám a 92,000 Kč čistého příjmu za měsíc je doma. Lidé si myslí, že těžší je získat onen 1 milión $. Ne, těžší je udržet si ho než ho získat a popasný způsob může bezpečně zajistit 4,7%. Pokud vám nějaký chytrák slibuje více, pak bude s vašimi penězi příliš riskovat. Může to vyjít, ale také z toho může být problém. Platíte totiž nejen za zvýšené riziko, ale také onoho chytráka, který se často přestrojen za solidní firmu, nechává platit přímo královsky.
A jak je to s daněmi? Pokud držíte akcie dobu delší než 6 měsíců, pak při jejich prodeji nedaníte realizovaný zisk. Pokud tedy nakoupíte akcie různých oborů za 1 milión dolarů a po 7-mi měsících, každý měsíc prodáte papíry za 92,000 Kč, pak nebudete platit žádné daně.
Řeknete si asi, když každý měsíc, prodám papíry za 92,000 Kč, pak mi bude počet akcií klesat, až za několik let nebudu mít nic. Dlouhodobě cena investice roste 4,7% a právě díky tomuto růstu můžete vybírat 92,000 Kč měsíčně aniž by investice ztrácela na reálné hodnotě. Při tomto režimu bude z dlouhodobého hlediska vnitřní hodnota investovaného majetku stále stejná. Pokud budete vybírat méně než 92,000 Kč měsíčně, pak bude růst, pokud budete utrácet více, pak bude klesat. Počet akcií bude při prodeji na konci každého měsíce klesat, ale jakmile některá z firem díky svému růstu udělá split, tak se počet akcií dané firmy znásobí, a tak bude počet akcií také stále obdobný.

Jak velký bude můj pasivní příjem, když mám majetek 1 milión dolarů

2006-02-17T14:12:00.000+01:00

V příspěvku o průměrném businessu jsme si ukázali, že průměrný růst průměrného businessu byl v uplynulých sto letech 4,7% v reálné hodnotě. Zdůrazňuji, že je to růst v reálné hodnotě, tj. očištěný od inflace. Pokud budeme uvažovat průměrnou míru inflace kolem 5%, pak jde o cenový růst majetku vázaného v amerických akciích o 10%, což je číslo, se kterým se lze setkat v brožurách investičních společností, které tvrdí, že pokud budete investovat do konzervativních akcií stabilně fungujících amerických společností, bude vaše dlouhodobé zhodnocení 10 až 12%. Toto číslo není však očištěno od inflace. V reálné hodnotě roste průměrný business 4,7%. Nechceme, aby náš majetek ztrácel hodnotu, a proto berme za pasivní příjem dlouhodobě dosažitelný z našeho majetku průměrnou investicí do průměrného businessu 4,7%. Při současném kurzu dolaru 23,5 Kč je jeden milión dolarů 23 a půl miliónu korun. 4,7% z této částky je 1,1 miliónu korun. To je 92 tisíc měsíčně a s tím lze poměrně snadno vyjít. Výhodou je, že při dlouhodbé investici do akcií se daně neplatí. To znamená, že oněch 92,000 Kč/měsíc je čistý příjem.

Síla času

2006-02-14T12:02:00.000+01:00

Velká škoda, že lidský život je tak krátký. Největším kouzelníkem je totiž čas. Jedině čas dokáže z malého množství peněz udělat obrovské bohatství a ani se při tom nenadřeme. Stačí jen čekat a čím větší trpělivostí je čekatel vybaven, tím větší nadílku od času dostane.
Zhodnocení majetku v čase je totiž nelineární. Představme si, že máme 100,000 Kč investovaných do průměrného businessu, tj. zhodnocení je 4,7% (zhodnocení očištěné od vlivu inflace). Za rok tedy má náš majetek hodnotu 104,700 Kč. To znamená, že jsme získali pasivní příjem 4,700 Kč za rok. Kolik je úrok průměrného businessu za jediný den? To vypočteme jako 365 odmocninu z 4,7%, což je 0,0126 %. To znamená, že průměrný business má zhodnocení setinu procenta denně. Za jeden den nám náš majetek 100,000 Kč naroste na 100,012.6 Kč. Náš pasivní příjem je 12 korun denně.
V případu s pronájmy jsme si popsali způsob jak zhodnotit majetek o 10% ročně. Podívejme se na sílu času.
Po roce naroste při 10% 100,000 Kč na 110,000 Kč, po dvou letech na 121,000 Kč, po třech na 133,100 Kč, po deseti letech na 235,795 Kč, po dvaceti letech na 611,591 Kč, po třiceti letech na 1,586,309 Kč, po padesáti letech 10,671,896 Kč, po osmdesáti letech 186,218,201 Kč a po 100 letech na 1,252,782,940 Kč. Proč je jen ten lidský život tak krátký. Kdybychom žili například 1000 let, pak by stačilo na dobu jedné desetiny délky svého života vložit 100,000 Kč do průměrného businessu (např. do indexu Dow Jones) a po sto letech vybrat přes jednu miliardu Kč. Kdyby váš prapradědeček investoval hodnotu dnešních 100,000 Kč do průměrného businessu, měl by váš rod nyní majetek ve výši více jak jedné miliardy Kč. Pokud by tak investoval stát, nemusely by se platit daně, protože provoz státu by byl pokryt jeho pasivními příjmy.
Velmi zajímavé je se podívat na průměrný roční pasivní příjem z oněch 100,000 Kč. Pokud necháme růst majetek pouze 10 let, pak naroste na zmíněných 235,795 Kč, což dělá nárůst o 135,795 Kč a to když podělíme oněmi 10 lety, tak průměrně ročně rostl o 13,579 Kč. Pokud však necháme majetek růst (aniž bychom mu pouštěli žilou) 40 let, pak naroste na 4,114,478 Kč, tj. majetek se za 40 let zvětšil o 4,014,478 Kč děleno 40 lety dává 100,362 Kč ročně. Průměrný růst majetku je tak ročně více než na počátku vložený majetek. To znamená, že pokud vložíme majetek do businessu rostoucího 10% ročně na dobu ne jednoho, ale čtyřiceti let, pak bude průměrné roční zhodnocení vůči výši prvotního a jediného vkladu na počátku každý rok nikoli 10%, ale 100%. Zvětšení majetku o 4 miliony děleno 40 lety dělá 100 tisíc ročně, ročně tak získáme tolik, kolik jsme do celého businessu vložili. Vtip je v tom, že 40 let nesmíme vybírat zisky, aby se umocňovaly a množily. Díky času je tak možné dosáhnout s 10% procentním businessem více jak 100% roční zisky z prvotního vkladu. To znamená, že není nejdůležitější mít na počátku peníze, ale především čas. To je síla času. Škoda jen, že zatím žijeme tak krátce, a proto investujme do biotechnologií, ať můžeme prodloužit život a žít déle a využít této fantastické vlastnosti času. Využít síly času lze dnes pro rozmnožování rodového majetku ve velmi dlouhých horizontech (40 let a více).

Knihy, které je dobré studovat

2006-02-10T08:58:00.000+01:00

Dnes bych rád upozornil na autora několika velmi zajímavých knih. Knihy pana Roberta Kiyosakiho mne skutečně hluboce ovlivnily. Dal jsem je přečíst několika přátelům v okolí a nejčastější komentář, se kterým jsem se setkal, že Kiyosakiho knihy jsou příliš obecné, že v nich není žádný návod na zbohatnutí. Toto je pravdou, ale právě díky obecné povaze těchto knih, dosahují neuvěřitelné univerzálnosti a nadčasovosti. Každý jsme v nitru jiný, a proto každému vyhovuje jiná cesta k bohatství. Každý žijeme v jiných podmínkách, protože každý vnímáme okolní svět jinak. Žijeme ve stejném a přesto nesmírně odlišném světě. Transformaci toho světa tam venku na náš svět, jehož existenci si uvědomujeme a vnímáme, má na svědomí náš mozek a mozek každého člověka je jiný. R. Kiyosakimu se podařilo napsat knihu, která je natolik univerzální, že osloví a má sílu ovlivnit myšlení každého člověka směrem k hledání své cesty k bohatství. Doporučuji ne přečíst, ale nastudovat, alespoň tři jeho knihy v pořadí: "Bohatý táta, chudý táta", "Cashflow kvadrant" a "Bohatý táta radí jak investovat".

Co takhle pronájem - pokračování

2006-01-31T09:17:00.000+01:00

Minule jsme si ukázali, jak díky daňové optimalizaci udělat z podprůměrného businessu nadprůměrný. Prostřednictvím námi založené firmy jsme koupili a pronajali novou garsonku a dosáhli pasivní růst majetku 5,6%. Dnes se podíváme na způsob jak růst našeho modelového businessu - pronájem garsonky - ještě více zvětšit.
Růst businessu je ve skutečnosti podíl zisku a kapitálu vázaného v businessu. Zisk bychom mohli zvýšit zvýšením nájemného. Problém je ten, že díky konkurenčnímu prostředí by se nájemník přestěhoval jinam a nového by jsme za vysoké nájemné těžko hledali. Výsledkem by pak byl naopak nižší zisk. Nájemné tedy nemůžeme zvyšovat nad úroveň obvyklou, která je dána rovnovážným stavem nabídky a poptávky. Pokud nejsme skutečně hodně velký hráč, nemáme šanci ovlivnit rovnovážnou polohu nabídky a poptávky. Další zvýšení zisku můžeme dosáhnout snižováním nákladů. Tady by bylo možné dosáhout krátkodobě vyšších zisků ovšem za cenu dlouhodobějších ztrát. Pokud bychom nedávali peníze do fondu oprav a neudržovali naši nemovitost, pak by mohla z dlouhodobého hlediska výrazně ztratit svoji vlastní hodnotu. Takže tudy také cesta nevede. Jediná možnost, která může ovlivnit zlomek růstu našeho businessu je tedy množství kapitálu vázaného v businessu. Pokud se naší firmě podaří získat na nákup oné garsonky úvěr s úrokovou mírou nižší než je růst našeho businessu, pak rozdíl bude náš. V prvém případě naše firma koupila garsonku za 1,200,000 Kč a měla tak v garsonce vázaných 1,200,000 Kč a dosáhla majetkového růstu 5,6% za rok. Pokud ovšem vloží naše firma do nákupu garsonky pouze 200,000 Kč a 1,000,000 Kč si vypůjčí od banky za úrokovou míru 4,6%, přičemž bance bude za úvěr ručit garsonkou, která má hodnotu 1,200,000 Kč. Jaké bude zhodnocení majetku v tomto případě?

Garsonku pronajmeme za 8,000 Kč plus energie a poplatky. Musíme počítat, že z dlouhodobého hlediska nebude obsazenost garsonky 100%-tní a občas se budeme muset handrkovat s neplatiči, což nás kromě nervů bude také stát nějaký čas. Počítejme tedy 10 měsíců z roku pronajato za 8,000 Kč. Příjem bude 10 krát 8, což je 80 tisíc Kč. Musíme zahrnout náklady. Fond oprav řekněme 1000 za měsíc, takže nám zbyde 68 tisíc Kč ročně. Bance za úvěr zaplatíme na úrocích 46,000 Kč ročně. Dále musíme rozpočítat cenu hypoteční smlouvy a odhadu na jednotlivé roky. Hypotéka na 1 milion stojí kolem 10 tisíc Kč. Pokud ji počítáme na 20 let, pak na rok je to přes 500 Kč do nákladů. Dále odhad a pojištění to je ročně dalších 1500 Kč. Vezmeme tedy oněch 68,000 Kč/rok a 48,000 Kč/rok zaplatíme finančním institucím. Zbyde nám 20,000 Kč. Náš vázaný kapitál je 200,000 Kč. Tímto způsobem jsme v naší firmě dosáhli 10% zhodnocení majetku.

Můžete namítnout, že naše firma má k investování kapitál 1,200,000 Kč, který byl v prvním případě celý využit a zhodnocoval se, zatímco v druhém případě bylo v businessu vázáno pouze 200,000 Kč. Ano, pokud chceme dosáhnout 10% zhodnocení celých 1,200,000 Kč kapitálu, pak popsané zopakujeme ještě pětkrát a ve výsledku má naše firma na 6 úvěrů nakoupeno 6 garsonek, které pronajímá 6-ti nájemcům. Při tomto scénáři lze získat ještě nějaké to procento navíc dalšími optimalizacemi, např. nákup 6-ti garsonek od jednoho developera může způsobit, že se nám podaří získat garsonky za velkoobchodní cenu. Pojištění více garsonek najednou může snížit cenu pojistky a stejně tak agregace hypoték dohromady může vést k úsporám a tak lepšímu zisku. V těchto případech je však zapotřebí zvážit výhody a nevýhody jednotlivých řešení, což může záležet na okolnostech konkrétní realizace a těžko k tomu dodat obecná doporučení.

Co takhle pronájem

2006-01-27T15:37:00.000+01:00

Spočítejme si, zda se vyplatí jako business pronájem garsonky v Praze. Koupíme novou garsonku v Praze za 1,200,000 Kč. Pronajmeme ji za 8,000 Kč plus energie a poplatky. Musíme počítat, že z dlouhodobého hlediska nebude obsazenost garsonky 100%-tní a občas se budeme muset handrkovat s neplatiči, což nás kromě nervů bude také stát nějaký čas. Počítejme tedy 10 měsíců z roku pronajato za 8,000 Kč. Příjem bude 10 krát 8, což je 80 tisíc Kč. Musíme zahrnout náklady. Fond oprav řekněme 1000 za měsíc, takže nám zbyde 68 tisíc Kč ročně. Ty si dáme do příjmů a pokud spadáme do nejvyšší daňové skupiny, tak odečteme 32%, které dáme státu. Náš zisk je 46 tisíc čistého za rok, což vede na zúročení 3,8%. Pronajímat byt jako fyzická osoba s velkým příjmem (spadne do nejvyšší daňové skupiny) se nevyplatí. Je to podprůměrný business (zhodnocení je 3,8% v porovnání s průměrným businessem 4,7%).
Pokud bychom to udělali chytřeji a založili firmu, která by koupila garsonku za 1,200,000 Kč a do firmy udělali např. investiční náklady ve výši příjmů, tj. za 68 tisíc ročně (firma může třeba nakoupit cenné papíry). Pak bychom neodvedli státu daň, protože naše firma není z účetního hlediska v zisku. Její příjmy byly proinvestovány na další růst. V takovém případě je zhodnocení naší firmy 5,6%. A rázem máme z podprůměrného business modelu nadprůměrný, ale stále to není žádná velká sláva. Růst 5,6% je pěkný, ale rozhodně ne světoborný. Pro úplné greenhorny je to ale dobře názorný začátek.

Jak na to?

2006-01-26T11:08:00.000+01:00

Minule jsme si řekli, co je to průměrný business. Od toho se můžeme odpíchnout a říci si, že na to, aby moje firma byla úspěšná stačí, aby pro začátek byla alespoň nadprůměrná. To znamená, že všechny business modely, které vykazují růst větší než je průměr (tj. 4,7%) jsou dobré a mají nás zajímat. Ve skutečnosti dává většina business modelů větší zhodnocení, ale to z důvodu, že nejsou správně promítnuta všechna rizika, která se pak při samotné realizaci vyskytnou. Dobrý business model nám musí na papíře dávat alespoň 10% roční zhodnocení, protože 5% dolů bychom měli počítat na rizika, která neumíme předvídat.

Co je to průměrný business

2006-01-25T15:01:00.000+01:00

Podívejme se jaký byl průměrný růst amerického businessu. Tak abychom vyloučili působení různých krátkodobých efektů, podívejme se na růst za posledních sto let a zprůměrujme jej. Růst businessu celkem dobře mapuje index Dow Jones, který se počítá z výsledků předních velkých firem, jejichž výkon má vliv na výkon celé ekonomiky a vytváří ekonomické prostředí. Nyní je rok 2006 a DJIA včera zavíral na 10712. Před sto lety (konkrétně 12.ledna 1906) překročil DJIA poprvé hranici 100 bodů. Lze tedy říci, že za 100 let DJIA svoji hodnotu zestonásobil. Průměrné roční zhodnocení DJIA během posledních sto let je pak stá odmocnina ze sta, což je 4,7%. Pokud bude moje firma vykazovat dlouhodobě růst 4,7%, pak provozuji průměrný business. Můj business v takovém případě není ani horší, ale ani lepší než polovina ostatních businessů. Držím se uprostřed pelotonu. Samozřemě, že některé firmy zaznamenávají podstatně větší růst, třeba i několik desítek procent ročně. Na druhou stranu jsou firmy, které jsou ztrátové a jdou vstříc bankrotu a záhubě. V průměru to pak vychází kolem těch 4,7%. Úkolem každého dobrého businessmana je dostat se nad tuto hodnotu.

Vlastnit prosperující firmu, to je síla

2006-01-23T17:28:00.000+01:00

Majetek Billa Gatese je 51 miliard dolarů (2005). Spolu s Paulem Allenem založili Microsoft 5.září 1975. Nedávno tomu bylo 30 let, co Microsoft oslavil své kulaté jubileum. Bill Gates i Paul Allen začínali s pár dolárky v kapse. Podívejme se jaký by musel být pracovní příjem Billa Gatese, aby během 30 let získal majetek v hodnotě 51 miliard dolarů. 30 let je 360 měsíců a pokud podělíme velikost jeho majetku 360 dostáváme 142 miliónů dolarů, což je při současném kurzu dolaru téměř 3 a půl miliardy korun. To je ovšem čistý příjem, který při hromadění může začít tvořit majetek. Při takto velkém příjmu však prakticky celý spadne do nejvyšší daňové skupiny. Daň spolu se sociálním a zdravotním spolkne při takto velkém příjmu minimálně polovinu. To znamená, že pokud by chtěl Bill Gates nahromadit svých 51 miliard dolarů majetku během 30 let pracovním příjmem, pak by od svého zaměstnavatele musel požadovat hrubou mzdu přes 7 miliard korun měsíčně! Wow, to je síla. Ani ten nejlepší manažer v České republice nebere ani tisícinu, tj. 7 miliónů měsíčně. Běžte a řekněte svému zaměstnavateli, že chcete setinu procenta toho, co má měsíčně Bill Gates, protože pouhá setina procenta ze 7 miliard korun je 700 tisíc a to je pro řadu lidí stále nepředstavitelné, že by každý měsíc měli na výplatnici. Jsem snad desettisíckrát méně výkonný než Bill Gates? Jsem desettisíckrát hloupější než Bill Gates? Ne, nejsem. Protože kdybych byl, tak bych bral jednu desetitisícinu jeho měsíčního příjmu, což by bylo 700 tisíc měsíčně a to já neberu. Takže jsem ještě hloupější? Bill Gates a ostatní bohatí lidé si dobře uvědomují jednu věc. Žádný zaměstnavatel na světě by jim takový plat nedal, a proto se sami museli stát svými zaměstnavateli a především zaměstnavateli ostatních lidí. Jak již jsem napsal. Ani nejvýkonnější a nejlepší český manažer nebere tisícinu toho, co bere Bill Gates. Čím se Bill Gates a ostatní bohatí lidé liší od ostatních? Co způsobuje, že mají tak velké příjmy, které jsou natolik ohromné, že není možné je utratit a tak se hromadí v podobě gigantického majetku? Bohatí lidé jsou majiteli podniků. Ne manažer, ne umělec, ne raketový expert a dokonce ani vrcholový sportovec. K největším příjmům a majetkům vede vlastnictví dobře fungující a rostoucí firmy.

Možnosti jak přijít k majetku - úvod

2006-01-23T09:57:00.000+01:00

Je tolik možností jak přijít k majetku. Kterou z možností si vybrat?
Na začátku je dobré si stanovit kritéria. Např. vylučuji ilegální způsoby, čímž jsem se připravil o velmi rychlé způsoby zbohatnutí. Nebo vylučuji nemorální způsoby zbohatnutí, čímž jsem se pravděpodobně připravil o rychlé způsoby zbohatnutí. Z toho vyplývá, že tento blog asi nebude pro lidi, kteří hledají možnosti rychlého zbohatnutí. Navíc bych rád řekl, že jsem na Internetu viděl spoustu projektů, které se snaží poskytnout lidem možnosti přivýdělku. Bohužel se velmi často jedná o pár dolárků a ne o skutečné zbohatnutí. Při zapojení se do takových programů, člověk spálí spoustu drahocenného času a pořádný výsledek nikde. Hledám cesty a způsoby vedoucí k velkým bohatstvím jaké mají třeba Paul Allen, Henry Ford, Steve Jobs nebo Warren Buffett. Jsou to cesty dlouhé, ba dá se říci spíše životní poslání. Právě tyto cesty však vedou do největších výšin. Pokud chcete, můžete se připojit, protože společným dialogem se můžeme obohatit a pokusit se dobrat nových způsobů a cest zbohatnutí, které budou ku prospěchu všem.

Chcete průvodce při výstupu na horu finanční nezávislosti?
	ano, chci vystupovat v týmu
	ano, chci vystupovat samostatně, ale s průvodcem
	ano, ale jen z BC do C2, ne až na vrchol
	ne, ale budu ho číst pro inspiraci
	ne, nechci se nechat ovlivňovat v samovýstupu

Free polls from Pollhost.com