Plán
Nejdůležitější část mého rozvoje, na které právě teď intenzivně pracuji je plán. Poslední víkend se mi podařilo rozpracovat hrubou kostru mého osobního plánu pro následujících 20 let. Čím více se blížím k přítomnosti, tím více je můj plán konkrétní. Ve vzdálenosti větší jak tři roky se jedná spíše pouze o popis směru, kterým bych se chtěl z dnešního úhlu pohledu ubírat. Nejbližší budoucnost je tento kvartál, na který jsem si stanovil cíle a rozpracovávám, jak těchto cílů dosáhnout.
Hodně důležitá je i otázka jakou formou je plán zpracováván. Mé plány jsem původně před několika měsíci začal vyvíjet v jednoduchém textovém editoru. Během té doby jsem pak přešel na Excel, který je vynikající vzhledem k možnostem vytvoření mnoha listů a případně vnořených dokumentů a hypertextových odkazů a možnosti matematických operací mezi buňkami, což je výhodné zejména při analýze současných peněžních toků a při jejich plánování. V posledních týdnech jsem však znovuobjevil prastarý nástroj, který jsem používal kdysi za mých studentských let. Tužku a papír. Když jsem počmáral několik desítek A4-řek svojí kostrou 20-tiletého plánu. Uvědomil jsem si, že něco takového bych v texťáku nebo Excelu nedokázal. Byla to nádhera se v sobotu večer dívat na to dílo rozprostřené po celé kuchyni. Prohrabávat se jednotlivými směry. Mít dokument rozložený po celé místnosti. Přetékající po ploše celého stolu a jedna židle značí fyzický rozvoj, druhá duševní a třetí duchovní a čtvrtá citový. Mít možnost pracovat se svým životním plánem na papíře je skutečně zážitek. Špatné nápady jsem škrtal, čmáral po nich a trhal je na cucky, abych posléze vytvářel nové a lepší od kterých jsem se po několika desítkách minut vracel k některým nápadům, které se ve světle nových úvah nezdály zas tak špatné a bylo možné z nich přeci jenom něco vytěžit.
Těším se, že si zase udělám několik hodin času na vylepšení svého plánu. Zejména tento kvartál potřebuji ještě podrobněji propracovat. A pak přijde krok další. Seznámit a probrat plány se svým nejbližším okolím, aby pochopilo navenek nelogické kroky, které ve svém životě činím. A třetím a jedním z nejdůležitějších kroků bude začít se plánem řídit. Naučit se správně programovat. Programovat se v souladu se svými životními cíli.
Hodně důležitá je i otázka jakou formou je plán zpracováván. Mé plány jsem původně před několika měsíci začal vyvíjet v jednoduchém textovém editoru. Během té doby jsem pak přešel na Excel, který je vynikající vzhledem k možnostem vytvoření mnoha listů a případně vnořených dokumentů a hypertextových odkazů a možnosti matematických operací mezi buňkami, což je výhodné zejména při analýze současných peněžních toků a při jejich plánování. V posledních týdnech jsem však znovuobjevil prastarý nástroj, který jsem používal kdysi za mých studentských let. Tužku a papír. Když jsem počmáral několik desítek A4-řek svojí kostrou 20-tiletého plánu. Uvědomil jsem si, že něco takového bych v texťáku nebo Excelu nedokázal. Byla to nádhera se v sobotu večer dívat na to dílo rozprostřené po celé kuchyni. Prohrabávat se jednotlivými směry. Mít dokument rozložený po celé místnosti. Přetékající po ploše celého stolu a jedna židle značí fyzický rozvoj, druhá duševní a třetí duchovní a čtvrtá citový. Mít možnost pracovat se svým životním plánem na papíře je skutečně zážitek. Špatné nápady jsem škrtal, čmáral po nich a trhal je na cucky, abych posléze vytvářel nové a lepší od kterých jsem se po několika desítkách minut vracel k některým nápadům, které se ve světle nových úvah nezdály zas tak špatné a bylo možné z nich přeci jenom něco vytěžit.
Těším se, že si zase udělám několik hodin času na vylepšení svého plánu. Zejména tento kvartál potřebuji ještě podrobněji propracovat. A pak přijde krok další. Seznámit a probrat plány se svým nejbližším okolím, aby pochopilo navenek nelogické kroky, které ve svém životě činím. A třetím a jedním z nejdůležitějších kroků bude začít se plánem řídit. Naučit se správně programovat. Programovat se v souladu se svými životními cíli.
1 Comments:
Jeden čas jsem se taky snažil osobní plán sestavit ... ale došel jsem k závěru že se takových věcí bojím. Známá scéna z nevím jakého filmu ... za dva roky auto za tři roky dítě za pět dovolená v Bulharsku mi vytane na mysli kdykoliv začnu nad podobným plánem uvažovat. Přijatelnější je pro mne mít cíle a těch se snažit dosáhnout.
Okomentovat
<< Home