Plán výstupu

Před pár měsíci jsem stál v základním táboře BC a prohlížel si horu finanční nezávislosti z mnoha stran. Hora finanční nezávislosti má velké množství úbočí a stěn, po kterých ji lze zlézat. Cesty přes realitní či průmyslovou stranu jsou staletími pořádně prošlapané a zmapované. Nejvíce mladých horolezců však nyní směřuje pátrat po cestách na internetové straně hory finanční nezávislosti, které se jeví být rychlejšími. Je tomu již více než čtvrt století, co se podařilo přes tuto stranu provést prvovýstup. To mi jako greenhornovi vyhovuje. Nehrnu se do prvovýstupů, to přenechám zkušeným horským vlkům. Internetová strana je již poměrně slušně zmapována, ale přesto každým dnem se daří nacházet další velké neprobádané oblasti. Výstup na horu finanční nezávislosti přes internetovou stranu je obecně rychlejší než výstup přes stranu průmyslovou či realitní. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl zdolat horu finanční nezávislosti internetovou stěnou.

Před výstupem je dobré si stanovit, kde rozbiji po cestě jednotlivé tábory. Základní tábor BC jsem umístil na úpatí hory, kde byl můj internetový pasivní příjem nulový. V BC je dobré se řádně motivovat, vše rozmyslet a naplánovat. Tábor C1 rozbiji na úrovni pasivního příjmu z internetu 1 koruny denně. Je otázkou jakou metodu použiji pro dosažení tábora C1.

Na internetu lze prodávat cokoliv. Ono cokoliv nyní rozdělím do dvou skupin produktů.

Fyzické produkty a nehmotné nebo také digitální produkty. Když jsem viděl to množství sněhu a nebezpečí lavin na cestě fyzickými produkty, tak jsem se rozhodl pro cestu vedoucí přes digitální produkty. Ani ta nebyla snadná, protože tam bylo několik kolmých stěn, nějaké ty ledové plotny a strže. Tvorbou digitálního obsahu jsem se dostal z BC do C1. Když teď píši, tak právě kráčím přes lehce zasněženou planinu a ubírám se krok za krokem z C1 do C2. Co věta to krok. Ještě mnoho kroků mne dělí od C2. Možná budu muset na chvíli sestoupit do menší výšky, abych pak mohl vystoupat až k C2. Cesta k C2 není jednoduchá. C2 leží ve výšce 10 korun pasivního příjmu denně. Pokud se zastavím a přestanu psát, je to jako když se zastavím ve výstupu na horu finanční nezávislosti. Výšku si držím tak jak dříve vytvořené texty čtou další a další čtenáři, ale dále nestoupám, protože zde není nic nového. Nepřibývá digitálního obsahu. Zastavil jsem se, abych se rozhlédl. Právě mne předbíhá horolezec z Nižboru. Má lepší vybavení a lepší kondici. Je lépe připraven. Doposud jsem v průměru stoupal jen několik minut denně. To je důvod proč mne ten borec z Nižboru natrhl triko. Koukám do dalekohledu značky Firefox a vidím, kde už je. On už je na půli cesty k C2. Jak ten to dělá?

To je ten, co si může dovolit lézt 14 hodin denně. To se mu to leze. Povzdechnu si a přemýšlím jak bych mohl získat více času, tak abych mohl lézt alespoň dvě hodiny denně. Vím, že i se svou čtvrthodinkou denně se do C2 dostanu, ale za jak dlouho?

Neptejte se mne jak jsem na to přišel :-) ale řekněme, že jsem kdysi dávno někde četl, že výstup na horu finanční nezávislosti pro úplného zelenáče trvá 10 tisíc hodin velmi intenzivní činnosti. Pokud věnuji lezení hodinu denně, tak polezu na horu finanční nezávislosti 27 let. Pokud polezu tempem pana kolegy z Nižboru, tak tam budu za dva roky. Potíž je v tom, že většinu bdělého dne trávím v krysím závodě a přípravou na práci v něm (nemohu tam přijít nevyspalý, hladový, otrhaný a smradlavý). Zbytečky času pak zkonzumuji s různými rodinnými příslušníky, jinak by se mi začaly za chvíli rozpadat vztahy. S maximálně vynaloženým úsilím se lze dostat v průměru na 2 až 4 hodiny lezení denně. 4 hodiny v případě drsnějších lezců, kteří jsou schopni hodit některé vztahy přes palubu, a tak redukovat čas strávený s některými rodinnými příslušníky a přáteli. Dále není možné budovat kariéru v krysím závodě, protože taková vyžaduje značné přesčasy a práci i doma. Dále redukce spánku, což lze dlouhodobě provést jedině při zdravější životosprávě. Úpravou jídelníčku a životního stylu lze ovlivnit do určité míry jak hodně naše tělo potřebuje spát. Také způsob jakým spíme ovlivňuje kvalitu a délku spánku. Více jak 4 hodiny denně se však z dlouhodobého hlediska prakticky žádnému lezci z krysího závodu nepodaří získat. Jediná možnost zrychlení výstupu je těsně před vrcholem vystoupit z krysího závodu a na vrchol doběhnout vyšším tempem. Může to být však nebezpečné, protože taková radikální změna v lezení může způsobit, že se nestačíte při výstupu aklimatizovat a záhy se dostaví horská nemoc a budete nuceni jít rychle dolů.

Při čtyřech hodinách lezení denně to odpovídá 7 rokům výstupu a při dvou hodinách lezení denně 14 rokům. Dvě hodiny denně se pravidelně věnovat vytyčené činnosti vedoucí k vrcholu může být zábavné. A také je. S tím jak uvidíte, že jdete jistě krok za krokem vzhůru. To jak uvidíte kolem sebe ostatní horolezce jak směřují na vrchol a v dalekohledu značky Firefox uvidíte borce, kteří již vycházejí z C4 a blíží se k vrcholu. To vám dodá radosti ze života. Dodá vám to sebedůvěru. To, že za 14 let můžete jít do důchodu a nemusíte se spoléhat na elitu našeho národa v naší vládě, ať už bude ve vládě elita jakákoli (kromě jedné, kdy je třeba vzít nohy na ramena a rychle utíkat).

Slyšel jsem o veliké tragédii, která se stala na průmyslové straně hory před šedesáti lety. Od vrcholku hory se utrhla lavina a smetla všechny horolezce a jejich těžce vystoupané metry dolů do údolí. Lavina s sebou vzala vše. Spoustu horolezců uvěznila pod ledovým příkrovem. Většina horolezců tenkrát zahynula. Přežilo jen malé procento pamětníků. A tito horolezci pamětníci vám řeknou: "Pozor na laviny. Když nějaká hrozí tak si nehraj na hrdinu a utíkej.".

Těším se jak za několik měsíců dorazím do C2 a budu se připravovat na výstup do C3. Pro výstup do C3 jsem se rozhodl použít některé nové techniky, které jsem při výstupu do C2 nepotřeboval. Pod táborem C3 je dlouhá skalní stěna. Lézt po takové stěně v takovém vichru a mrazu nebude žádná legrace. Na druhou stranu je to výzva. Pravděpodobně nevystačím jen s tvorbou psaného textu. Chci hoře nabídnout víc. Za její pokoření chci nabídnout mnohem více digitálního obsahu. Tábor C3 leží ve výši jednoho sta korun denně. Tento malý potůček mi za několik měsíců nastřádá na lepší vybavení, abych se mohl vydat z C3 do C4, který leží ve výšce pasivního příjmu jednoho tisíce korun denně. Z C4 je to pak na vrchol již jen kousek a se všemi zkušenostmi, které během výstupu získám pevně věřím, že mi spolu se znalostmi, které nastuduji a vyměním s ostatními horolezci poslouží, abych stanul na vrcholu hory finanční nezávislosti.

Rozhodnutí pokořit tuto horu obohatí každého člověka, který se tak rozhodne. Můžete to být i vy. Je to jen na vás.