Je libo gauč nebo něco jiného?

Je lepší celý život jíst každý den knedlo, zelo, vepřo nebo je lepší každý den ochutnat něco úplně jiného a nebo jíst téměř každý den to, na co jsem zvyklý a občas ochutnat něco nového? Je lepší celý život jen vařit z rýže nebo je lepší vařit z pšenice, ječmene, kukuřice, prosa, rýže, dýně, brambor, kedluben, hřibů, hovězího, jehněčího, ryb, vajíček, másla, malin a jablek?
Je lepší celý život strávit v jedné firmě na jedné pozici za tím samým psacím stolem nebo prostřídat pět, šest zaměstnání a pak se usadit a nebo celý život měnit každých několik měsíců obor a směr? Nahoru a dolů, doleva a doprava?
Je lepší být celý život jen zaměstnanec nebo je lepší být zaměstnanec a pak podnikatel nebo podnikatel a pak zaměstnanec nebo zaměstnanec a podnikatel zároveň nebo být jen majitel podniku nebo majitel podniku a zároveň investor nebo zaměstnanec, podnikatel, majitel podniku a investor zároveň?
Na výše nastíněné otázky neexistuje jednoznačná odpověď. Přesto odpověď existuje. Odpověď na všechny tyto otázky si nosíme každý sám v sobě. Správná odpověď je pro každého jiná, protože každý jsme jiný. Zatímco někdo rád stráví celý svůj život v jednom podniku na jedné pozici a k obědu si dá nejradši tu vepřovou s pivkem. Nejdál byl na školním výletě v Praze. Miluje svůj desetiletími zaběhlý stereotyp. Stálou pracovní dobu a ten vyleželý dolík v kanapi u televize. Miluje pravidelné sportovní přenosy, zejména mistrovství, která se rok co rok s železnou pravidelností opakují.
Na druhé straně se najde cestovatel, vizionář a podnikavec, který nedokáže byť jen několik minut postát na jednom místě a knedlo, zelo, vepř nechce, protože to již měl před pěti lety. Chce něco, co ještě neochutnal. Cítí, že pokud by si dal znovu knedlo, zelo, vepřo tak by mu utekla příležitost. Příležitost ochutnat místo toho něco nového. Počet příležitostí je konečný, protože náš život je vymezen jen několika desetiletími.
Pracoval jako metař, jako četař, jako vedoucí i jako ředitel, pracoval sám, v malém týmu i v týmu velkém, několikrát vstoupil do politiky, investoval, věnoval se charitě, několikrát zbohatl, několikrát zbankrotoval, zcestoval celý svět a jeho nejvnitřnější já ho pohání, aby hledal stále něco nového.
Pokusil jsem se vykreslit dva póly mezi nimiž se nachází většina populace. Zcela nepochybně mi několik borců uniklo. Jedná se o skutečné borce – extrémisty, ať již na jednom nebo druhém konci. Každý z nás se nachází na pomyslné ose aktivity mezi těmito dvěma póly. Vědomým rozhodnutím se lze pomalu trochu mezi uvedenými póly posouvat. Zatímco prvního kanapistu bych označil za pěkného lenocha, druhého za hyperaktivního šílence. Ani jedna z těchto dvou nálepek nebudí u většiny lidí přitažlivé emoce. Proč? Asi protože většina lidí je jinde, je mezi a to je normál a to je v pořádku. Extrémy nejsou obecně pozitivně přijímány. Alespoň ne většinou.
Co v životě chcete? Jak hodně chcete být v životě aktivní? Jaká míra aktivity rezonuje s vaší duší? Chcete být celý život v jednom zaměstnání? Chcete za život vystřídat pět zaměstnání? Chcete za život vystřídat dvacet pět zaměstnání nebo chcete každý měsíc pracovat někde jinde a do roka rozjíždět tři nové businessy?
Chcete celou letní dovolenou strávit povalováním se na písčité pláži nebo chcete jednu hodinu skákat bungee dumping, další se učit na vodních lyžích, další strávit na horském kole, pak zaskočit na královský oběd, během něhož se setkáte s několika místními podnikavci, pak se proletět ve vrtulníku podél pobřeží, odpoledne se potápět u korálových útesů, jít chytat žraloky a večer si je opéct k večeři, poté vyrazit na noční život a druhý den ráno brzy vstát, aby jste si mohli jít zaběhat, protože se chcete cítit ještě více svěží na dopolední rally na motorkách, kterou pojedete v blízkých horách. Odpoledne pak na vás čeká sjíždění divoké řeky. K večeru výstup po skalách a nocování v jeskyních, ve kterých nemůžete dospat, protože ráno v zálivu jedete závod na vodních skútrech. Možná proto jste dorazili do zálivu o celých 90 minut dříve, a tak jste si zašli ještě nad zálivem zalétat na křídle a krásně jste si prohlédli celou trasu z ptačí perspektivy. Třeba vám to pomůže k vítězství.
Jaká míra aktivity vám vyhovuje?
Jste spíše svalit se na kanape nebo někam vyrazit? Jste spíše pasivní typ, který si radši lehne na pláž a jelikož se pasivita projevuje nejen o dovolené i v práci jste jaksi pasivní, a tak si na více než pasivní dovolenou nevyděláte. Kdeže ten způsob aktivní dovolené, který byl výše popsán. Kde bych na to vzal?
A jací by jste chtěli být? Jakou mírou aktivity chcete oplývat? Kde je cílová úroveň vaší aktivity? Ke kterému z extrémů jste teď blíže a kde by jste chtěli být za měsíc a kde za rok? Pokud se míra vaší aktivity shoduje s vaším cílovým množstvím aktivity, kterého chcete dosáhnout, pak máte ideální stav a není třeba nic měnit. Jen se zaměřit na to, aby byl zachován co nejdéle. Gratuluji.
Pokud tomu tak není, pak je třeba si uvědomit, že dlouhodobě udržitelně změnit míru aktivity je časově a psychicky náročný proces. Pokud chcete míru své aktivity snížit, bude vhodné pořídit si popruhy, kterými se necháte přivázat ke kanapi ;-) No, teď jsem si dovolil zavtipkovat. Vážně řečeno, zvýšení ani snížení aktivity není snadný cíl a pokud jste se rozhodli míru své aktivity opravdu změnit budete potřebovat pravidelně se pořádně motivovat.
Zcela nesporně je mnohem jednodušší cesta jít a lehnout si na gauč a zapnout TV. Smířit se s množstvím aktivity, kterou mám. Uvědomit si, že nejsem žádný superman, abych se potápěl, jel rally, řeku a k večeru se plahočil po skalách, abych mohl chrápat oběšenej někde v jeskyni jako netopejr.
To přeci nemám zapotřebí. Na gauči u telky je bezvadně. Proč to tady vůbec čtu? Klik.
Tak jsme se zbavili budižkničemů a darmožroutů a můžeme se do toho pustit. Jako první krok zmapujte míru své aktivity. Zjistěte, kde máte největší rezervy. To jsou přesně místa, kde začneme. Pokud sledujete televizi zkuste 10 dní žít bez televize. 10 dní, to lze vydržet, ne? 10-ti denní zkouškou žití bez televize zahájíte trénink své vůle a vytrvalosti. Zcela záměrně jsem vybral takto jednoduchý úkol, aby se mohl zapojit každý, kdo bude chtít. Napište své rozhodnutí vyzkoušet 10 dnů svého života bez televize do komentářů nebo někoho jiného v takovém experimentu podpořte svými slovy. Darujte druhému sílu něco takového vyzkoušet tím, že darujete své vlídné slovo. Pomozte druhým a bude vám pomoženo. Vlídné slovo je cestou k úspěchu. Zhasněte televizi, ráno si kupte místo zpráv noviny.
Žijte uvědoměle a zdravě.