Když se mi nechce

Každému z nás se to stává. Máme nějaký cíl, kterého chceme dosáhnout, ale přepadne nás lenost nebo nedostatek motivace. Je to v nás. Je to uložené někde hluboko v nás, lidech. Těla našich předků byla po mnoho generací trénována šetřit energií, a proto vznikla lenost. Z tohoto důvodu jsme téměř všichni pohodlní a líní. Je to dáno historickým vývojem našich předků. Můžeme s tím však něco udělat. Základním slovem je motivace. Lenost nám byla dána, abychom šetřili energií svého těla. Tato lenost je ovšem překonána pokud negativní (útok medvěda) nebo pozitivní (pěkná pečínka) motivace překročí akční hranici. Pak přijde akce. Lenost nelenost.
K dosažení svých cílů používám metodu cíle. Vizualizuji si realizaci a dosažení svého cíle. Využívám toho, že nejsem schopen intenzivně myslet na více věcí najednou. Pokud mne přepadnou líné myšlenky, začnu si vizualizovat svůj cíl a pak si řeknu: "Chceš ho dosáhnout?" A v zápětí si odpovím: "No jasně, že chci." A většinou se u toho usměji. V tu chvíli však již nemám v hlavě líné myšlenky, protože jak jsem napsal, na dvě věci najednou myslet nedokáži.

Chci, ale teď se mi nechce

Správná motivace je klíčem k úspěchu. Kolikrát jsem slyšel od kuřáků, kteří se snažili s kouřením přestat, že nemají dostatečně silnou vůli. Podle mne jim chyběla dostatečně silná motivace.
Vzpomínám si na své občasné stavy z doby studií, kdy jsem rozmrzele seděl nad knihami a snažil se studovat. Myšlenkami jsem byl naprosto mimo. Snil jsem neuvěřitelné a těžko použitelné představy, místo abych studoval konkrétní věc. Od předmětu studia jsem myšlenkami stále odbíhal. V podstatě jsem svou myslí jen tak náhodně surfoval ve svém myšlenkovém prostoru. Bylo to ve chvílích, kdy mi chyběla motivace.
Jindy jsem se cítil lenivý a apatický při představě, že mám jít na nákup. Stále jsem takovou činnost odsouval, až mne nepřekonatelný hlad donutil vydat se do města. Muselo to zajít až tak daleko v tomto i ostatních případech? Je možné se nějakým způsobem vhodně motivovat nebo všechny věci musejí dojít až tak daleko, že na mne vyvíjejí velký a nepohodlný nátlak?
Jednání nás všech, lidí, je určováno buď nadějí na něco pozitivního a nebo strachem z něčeho negativního. Který z těchto dvou způsobů motivace si vyberete?
Proč máme každý někdy tak málo energie a motivace, že nejsme schopni udělat to, co bychom udělat chtěli?
Kupodivu obecně nezáleží na oné záležitosti, kterou chceme vyřídit. Záleží jen na nás samotných. Záleží na našem vnitřním stavu. Záleží na našich představách, myšlenkách, na tom do jakého kontextu si záležitost postavíme, záleží na našich emocích. Sami chceme záležitost vyřídit, ale zároveň popíráme sami sebe svými myšlenkami. Vědomě si říkáme, že se nám teď nechce cvičit, přestože chceme podpořit své zdraví, mít dobrou kondici a pěknou postavu. Vědomě víme, že bez cvičení to nepůjde. Cvičení odsouváme ač jsme se předtím rozhodli, že budeme pravidelně cvičit. Popíráme tak sami sebe. Vytváříme si rozporuplný, nejednoznačný a nerozhodný postoj. Tímto ničíme sebe, své sny, svůj reálný život, marníme svůj čas a připravujeme se o štěstí, které bychom mohli ze života mít.
Pokud to chcete změnit, vybudujte si pevnější a rozhodnější postoj. Existuje nespočet způsobů a cvičení jak začít s budováním pevného a rozhodného postoje. Jak si zvýšit sebevědomí a stát se nezkrotně jdoucím za svým cílem.

Žijte uvědoměle a rozhodně.