Výstup na vrchol finanční nezávislosti

Na výstup na vrchol finanční nezávislosti je možné se dobře připravit. Žijeme v úžasné době, kdy na tento vrchol vystoupilo již velké množství lidí před námi. Považuji za více než vhodné seznámit se s co nejvíce způsoby, prostřednictvím kterých se podařilo ostatním na tento vrchol vystoupit. Na vrchol finanční nezávislosti nevede totiž jen jedna cesta. Způsobů jak na něj vystoupit je mnoho a každým dnem jsou objevovány nové. Pro prvovýstup bych si však dovolil doporučit najít si tu svou cestu mezi známými a vyzkoušenými. Hledat nový způsob a novou cestu je nesmírně zábavné, ale také náročné. Nejsem si jist zda pro prvolezce vhodné. Na životě je úžasné, že tato volba je jen na každém z nás. Můžete se sami svobodně rozhodnout na čem chcete získat finanční nezávislost, svobodu a bohatství.
Výhodu výše naznačeného postupu přípravy získáváním informací od úspěšných horolezců, kteří již vrchol finanční nezávislosti zdolali, spatřuji zejména v tom, že se jedná o jistý způsob jak se na vrchol dostat. Někoho může zavést na vrchol finanční nezávislosti štěstěna. Neuvěřitelná klika způsobí, že vyhrajete jackpot a jste venku z krysího závodu. Pokud však o vyhrané peníze přijdete. Nevíte jak se na vrchol vystupuje, aby jste svůj výstup zopakovali, pokud bude třeba. A že vyhrajete jackpot podruhé. To je prakticky vyloučeno. Jakmile se vám podaří pokořit jednou vrchol finanční nezávislosti. Získáte svobodu na celý život. I kdyby vás sebevětší smůla připravila o veškeré zázemí, které vám umožní těšit se osobní svobodě, pak díky svým znalostem a zkušenostem vystoupíte na vrchol finanční nezávislosti znovu. Až se vám to podaří, tak můžete občas hrát takovou hru. Představíte si, že všechen váš skutečný majetek je jen virtuální. Není skutečný. Vy si jen myslíte, že jej vlastníte. Tuto myšlenku ze své mysli odstraníte a jste rázem chudí. Nemáte prostředky pro svobodný život. Musíte jít si je vydělat do krysího závodu. A hledáte znovu cestu jak získat finanční nezávislost. Takto si můžete zkusit vystoupit na vrchol finanční nezávislosti několikrát. Každý výstup je totiž jiný a člověka obohatí o znalosti, zkušenosti a nové přátele.
Studujte, sledujte okolí, jak to dělají úspěšní. Přejímejte dobré věci a na dobré nápady upozorňujte. Všímejte si jak kolem vás fungují businessy. Proč tady stojí na parkovišti chlápek. Jak ten business funguje? Jak tečou peníze a kolik to tak hodí? Co by se tady dalo zlepšit? Jak bych postupoval, kdybych mu měl konkurovat? Co bych poskytl navíc? Jak bych to udělal, aby to pracovalo efektivněji? Jak to zautomatizovat?
Nejdůležitější otázka, kterou je dobré si klást alespoň desetkrát denně.
Co dobrého mohu udělat pro ostatní?
Můžete začít třeba tím, že dnes někoho pochválíte. Že poskytnete vlídné a dobré slovo. Nic vás to nebude stát a přitom uděláte jednu z nejlepších investic. Dobré slovo je základním táborem na úpatí hory finanční nezávislosti.
Žijte uvědoměle a zdravě.

Přirovnání horolezec

V článku z 20.června jsem použil pro zdolávání změn ve svém životě přirovnání k horolezci. Pokud chci zbohatnout a získat peníze a majetek je třeba si správně zdůvodnit, proč to tak chci. V jakém časovém horizontu toho chci dosáhnout a co nabídnu za získané jako protihodnotu. Jinak by se jednalo o krádež a to se příčí mému duchovnímu smýšlení. Z dlouhodobého hlediska bych z toho neměl radost.
Od výše uvedeného se odvíjí cesta, způsob, jak na to. Je mi jasné, že vrchol bohatství lze v horolezecké analogii přirovnat asi tak k vrcholu K6. Nejedná se o vrchol nejvyšší, ale výstup pro naprostého zelenáče nebude jednoduchý. Bude zapotřebí se několik let připravovat výstupy na nižší a přístupnější vrcholy.
Nejdříve bude zapotřebí zdolat vrchol finanční nezávislosti. Člověk, který dosáhl finanční nezávislosti má větší možnosti rozhodovat jak naloží se svým časem, a tak se na rozdíl od člověka v krysím závodu může připravovat na výstup na K6 24 hodin denně. A na výstup na K6 je zapotřebí se plně připravit. Věnovat všechen svůj čas, svůj talent a své síly. K tomu, aby bylo možné takový výstup provést, je zapotřebí nejprve získat časovou volnost. Je zapotřebí vystoupit na vrchol, řekněme K5 :-), což je vrchol finanční nezávislosti. Pozorný čtenář si jistě povšiml, že K5 je vyšší než K6 :-) Cíl finanční nezávislosti spatřuji obecně vyšší než cíl bohatství, protože je to právě finanční nezávislost, která dává člověku svobodu volby žít svůj život podle sebe. Výstup na K5 může být ve výjimečných případech náročnější než výstup na K6. Hodně záleží na konkrétním horolezci, zvolené technice, strategii a hlavně také na počasí. Doporučuji však nejprve K5 a pak K6. K5 je přístupnější a je dobrou průpravou pro K6. To bude i moje cesta. K6 se podařilo zdolat až o 12 let později než K5.
Jak se pripravit na výstup na K5? Na to se podíváme příště :-)
Žijte uvědoměle a zdravě.

HYIP asi ne

Jakožto experimentátor a tester různých způsobů zbohatnutí, jsem se podíval na zoubek dalšímu internetovému fenoménu, který se ve zkratce jmenuje HYIP (High Yield Investment Program).
Jak již název napovídá jedná se o možnost zbohatnutí prostřednictvím investičního programu s velkými úroky. Do skupiny HYIP fondů patří všechny, které slibují lepší zhodnocení investovaných prostředků než 1%. Zpravidla nabízejí zhodnocení v řádu desítek procent denně a některé až stovek procent denně. Největším rekordmanem zatím byl HYIP fond nabízející zhodnocení 1100% denně. Takovéto fondy nemají obvykle dlouhého trvání. Jsou totiž založeny na známém pyramidovém principu, tj. nově příchozí účastníci platí zisky předchozím a jakmile se proud nově příchozích vyčerpá a pyramida přestane růst dostatečně rychle, tak se celý systém zhroutí.
Použití nálepky pyramidový systém však není úplně přesné. Použil jsem jej, protože pyramidové systémy jsou již v ČR poměrně dobře známé. Většina HYIP fondů je velmi podobných. HYIP fondy jsou založeny na tzv. Ponziho schématu. Jmenují se po svém objeviteli Charlesu Ponzi (jehož foto můžete najít na wikipedii spolu s podrobnějším popisem fungování systému; zároveň je z fota zřejmé, jak dopadne každý, kdo se pokusí jeho myšlenky implementovat v praxi ;-).
Ponziho schéma se od pyramidových systémů odlišuje zejména tím, že když nebudete úspěšní v náboru nových účastníků do pyramidy, tak nepřijdete o svou investici a vidinou zbohatnutí. U Ponziho schématu není tak důležité vlastní rekrutování nových účastníků. Důležité je načasování a velikost investic (vědět kolik a kdy).
U pyramidových systémů je poměrně snadné prokouknout, že se jedná o známé "letadlo". Systémy používající Ponziho schéma obvykle dovedně skrývají, že se jedná o "pyramidu". Skrývají se obvykle za prezentace "ověřených" způsobů, které přinášejí vysoké zisky. Spekulativní systémy na Forexu, sázky do dostihů, sportovních utkání, systémy, které dokáží zaručeně vydělávat v kasínu a podobné nesmysly.
A do třetice dobře postavené Ponziho schéma nepotřebuje ke své existenci exponenciální nárůst účastníků. Stačí přesvědčit stávající účastníky, aby své zisky nevybírali a stále reinvestovali a občas chytit do sítě nějakou novou rybu (proč by vybírali, vždyť nikde jinde jim tak velký úrok nikdo nedá... ...ve finále většina účastníků nevybere nikdy... zpočátku z hladu a pak, že fond skončil a vybrat už se nedá).
Také vás napadlo a co si takový HYIP založit? HYIP jsou prakticky ve všech rozvinutých zemích zakázaný. Zatím největší založil Bryan Marsden na počátku roku 2004. Jeho stránky už také nenabízejí investici do největšího HYIP podniku a když se člověk rozhlédne po internetu, tak se s ním soudí stále více a více lidí. Nevypadá to s ním ani s jeho podnikem dobře. Ani jeho "klienti" asi nejsou spokojení, když po něm požaduje 97 soudů 77 miliónů RM (Malaysian ringgit).

Další zdroje:
Česká wikipedia o HYIP praví
HYIP estranky

Zpětnovazební psaní

Rozjet rozsáhlejší web znamená fůru práce, protože je zapotřebí získat/vytvořit velké množství obsahu. Zajímavé z tohoto úhlu by mohlo být tvůrčí psaní. Obsah o rozměrech několika knih by již mohl generovat povšimnutelné množství peněz. Pokud by si někdo rád zkusil napsat knihu, tak doporučuji začít psát hned teď a rovnou publikovat na internetu. Získáte tím ihned zdroj příjmů, který poroste s tím jak poroste vaše dílo. Zároveň si začnete budovat svoji čtenářskou základnu. Začnete dostávat okamžitou zpětnou vazbu od svých čtenářů, kteří si nebudou brát servítky a řeknou vám na rovinu, která kapitola se vám povedla a která ne. Dílo tak můžete vybrousit ke čtenářské dokonalosti, ještě před jeho knižním vydáním.
Až vaše kniha vyjde, pak si ji někteří vaši internetoví čtenáři koupí i v papírové podobě, protože pro ně již nebudete neznámým autorem a budou chtít mít finální vyšperkovanou verzi doma. Mít možnost si ji číst kdekoliv nebo s ní někoho obdarovat. Tento systém jsem nazval zpětnovazební psaní, protože získáváte ihned zpětnou vazbu od čtenářů. Rád bych tento systém v budoucnu vyzkoušel. Snad se k tomu také časově dostanu. Každý máme 24 hodin denně a snad se mi podaří s nimi správně naložit :-)

Anglicky nebo česky?

Většina podnikavců se zaměřuje více na zahraniční (zejména anglicky psané) weby, protože anglofonních čtenářů je nepoměrně větší množství. No, ale konkurence je na anglicky psaném webu také tvrdší. Takže je otázkou, co je lepší. Vrhnout se na malý český trh se slabou konkurencí nebo se pustit do velkého anglického trhu se silnou konkurencí? Nebo začínat na malém trhu se slabou konkurencí a pak se vrhnout na velký trh s velkou konkurencí?
Většinu láká vidina možnosti prorazit na velkém trhu. Když prorazím na českém trhu, tak mne přesto čekají nic moc příjmy. Možná to i uživí, ale spíše to bude tak na přilepšenou. Když prorazím na anglicky hovořícím trhu, tak jsem těžce za vodou. Zajištěn po zbytek svých dnů. :-) Když neprorazím, tak to vyjde na anglickém i českém trhu stejně. Po těchto úvahách většina volí a doporučuje vrhnout se rovnou na anglicky hovořící trhy...
Když mne baví psát i česky :-)

Tři weby, tři zprostředkovatelé reklamy, tři partnerské programy

V předchozím příspěvku jsem rozebíral otázku, zda se zaměřit na hodně malých či málo velkých webů a došel jsem k závěru, že málo velkých webů je lepší řešení. Nyní je třeba zodpovědět kolik je málo :-)
Když si představím, že budu mít pouze jeden web. Hmm, ta představa mne neláká. Mám z toho pocit, že je to málo. Takový pocit: "A co se stane, když o ten web přijdu? Já nevím jak, ale přihodit se může ledacos. A co takhle radši dva weby?...." Dva weby, ale znamenají dvojnásobek práce... a co takhle deset webů. Ne, ne to cítím, že už je moc. To bych nezvládnul. Můj pocit je nejspokojenější s počtem tři. Každý si to musí stanovit sám, ale doporučuji, aby ten váš počet byl jednociferný. Jinak budete mít hodně malých místo málo velkých a to by jste asi nechtěli... ;-)

Hodně malých nebo málo velkých?

Jak je možné účiněji vydělávat na webech? Získám více peněz z mnoha malých webů nebo z několika velkých. Jde mi o množství investovaného času, velikost příjmů a celkový pocit z mé činnosti. Z dlouhodobého hlediska ve všech těchto aspektech vyhrává volba málo velkých webů. Vytvářet tisíce malých webů prakticky bez obsahu jen pro příjmy z reklamy je cesta do pekel. Nehledě na to, že tímto způsobem se webový prostor "zamořuje" nepotřebným balastem. Jistě jste se každý již setkal se stránkou, na které byly od zhora dolů samé reklamní bannery. Takovým stránkám se říká bannerové farmy. Bannery jsou ustájené jeden vedle druhého. Vytvářet takový obsah den za dnem, týden za týdnem, měsíc za měsícem... vytvářet něco takového celá léta, celý život. Z toho nemůžete mít dobrý pocit :-) Takže z hlediska pocitového nesmysl. Z hlediska finančního je to stejný nesmysl. Neznám jediného člověka, co by chodil na takovou stránku pravidelně, rád se na ni vracel a řekl o adrese takové bannerové farmy svým přátelům :-) Investovaný čas tak přijde nazmar.
Pokud nepůjdu do extrému bannerových farem a představím si, že bych na každou stránku dal nějaký obsah. Třeba každý svůj příspěvek na tomto blogu bych dal zvlášť na samostatnou internetovou stránku se samostatnou internetovou adresou a se samostatnou reklamou. Byly by příjmy z reklamy vyšší?
Domnívám se, že z dlouhodobého hlediska nikoliv. Pokud si představím sama sebe jako pravidelného čtenáře tohoto blogu, pak mne představa shánění příspěvků po různých webech nikterak neláká. Ba přímo odpuzuje :-) Takže z hlediska pravidelných čtenářů je to cesta do pekel. Ano, pravděpodobně by bylo možné zachytit více unikátních IP adres a tím pádem z krátkodobého hlediska a nebo jako reklamní kampaň by to přeci jen použitelné bylo, ale představte si tu pracnost. Zakládat tolik stránek. A k tomu, aby ta stránka alespoň trochu vypadala, to vyžaduje další čas. Ne, nevěřím, že je to cesta, kterou bych chtěl jít. Nevěřím, že je to cesta pro úspěšné. A proto doporučuji zaměřit se na dva až tři větší projekty než na hodně malých. Toto myslím platí obecně.

Příjmy z webové reklamy

Před časem se zde na blogu chcivatu objevila reklama. Zkusme zhruba odhadnout kolik lidí je třeba zaujmout, aby bylo možné uživit se reklamou na webových stránkách.
Proveďme spíše střízlivý odhad. Konverzní poměr udává kolik procent lidí, kteří navštíví webové stránky klikne na reklamu. Pokud klikne na některou z reklam (jedno kterou) každý dvacátý člověk, pak je konverzní poměr 5%. Pokud na reklamu klikne každý padesátý návštěvník, pak je konverzní poměr pouhá 2%. Pro kontextovou reklamu bývají konverzní poměry vyšší, a proto při rozhodování, který systém použít, jsem se rozhodl pro využití systému kontextové reklamy. Banner dole jsem přidal, abych nasbíral nějaká zobrazení pro výměnu a mohl do budoucna chcivatu propagovat, i když je mi jasné, že bannerová reklama dosahuje velmi nízkých konverzních poměrů.
Kdo z vás kliká na bannery? Já ne :-) Ale co si vzpomínám, tak na kontextovu reklamu občas kliknu, protože díky svému cílení mne osloví.
Pro náš odhad počítejme konverzní poměr 5% a průměrnou cenu prokliku, tj. částku, kterou vyplatí zprostředkovatel inzerce 2 Kč. Příjem z webu je pak 0,05*2=0,1, tj. 10 haléřů za jednoho návštěvníka. Nyní je zapotřebí stanovit si cílovou částku a z toho vypadne cílový počet návštěvníků webu.
Řekněme, že chceme dosáhnout příjmu 10 tisíc měsíčně. Náročnější si představí, že mají takových webů deset ;-) 10 tisíc měsíčně znamená dosáhnout návštěvnosti 100 tisíc návštěv za měsíc. To není zrovna malé číslo.
Určitým klíčem je vytvořit skupinu pravidelných čtenářů. Pokud by se pravidelní čtenáři vraceli v průměru jednou za tři dny, pak by 10 tisíc pravidelných čtenářů vygenerovalo 100 tisíc návštěv za měsíc.
Dalším krokem může být vytvořit rozsáhlejší web. Návštěvníci tak nezhlédnou jen úvodní stránku, ale podle tématu, které je zaujme budou listovat na dalších stránkách. Další stránky znamenají také další reklamní prostor. Množství potřebných unikátních návštěvníků se tak snižuje, což je v prostředí malého českého webu jediná možnost, jak realizovat rentabilní webový podnik.