Láska a peníze 2

Ještě existuje v principu čtvrtá možná odpověď. Označme ji D.
D. "Celý den dělám práci, která mne nebaví a stěží s tím uživím svoji rodinu."
Pokud je odpověď D, pak je životní situace ze všech čtyřech možností nejhorší. Není ani láska ani peníze. A z toho pramení, že je jen stres, pesimismus a v konečné fázi deprese. Přejít od D. k C. je těžší než by se na první pohled zdálo. Na této cestě je totiž zapotřebí překonat sama sebe. Překonat svůj současný životní styl, překonat své zvyky (zlozvyky), svůj přístup k práci, ke svému okolí, k lidem, k technologiím, ke svému zdraví, času a mysli. Nahradit staré zvyky novými, vedoucími k C. nikoliv k setrvávání v D. Změnit svůj život je velký úkol rovnající se výstupu na deset nejvyšších hor světa. Na deset nejvyšších vrcholů světa nelze vystoupit najednou. Je zapotřebí je zdolávat postupně. Jeden za druhým. Zdolávání každého vrcholu je zapotřebí dobře rozmyslet. Kde postavit výškové tábory. Jaké si připravit vybavení a jakou podstoupit přípravu před výstupem. A pak udělat první krok. První krok ze základního tábora směrem k prvnímu výškovému táboru. To je začátek výstupu na první horu.
Před tím vším je ale zapotřebí udělat rozhodnutí. Dospět k závěru, že chci změnu, že chci změnit svůj život tak, abych neříkal D. Dospět k rozhodnutí svým srdcem, tělem, myslí i duchem. Takové rozhodnutí srdcem vnitřně mému já říká, že změnu svého života chci provést, protože miluji takovou změnu. Rozhodnutí tělem mi vnitřně říká, že změna povede k rozvoji mého těla a k lepšímu uspokojování fyzických potřeb jako je kvalitnější životospráva vedoucí ke zdravějšímu a vyrovnanějšímu životu. Rozhodnutí mou myslí dovede takové rozhodnutí vysvětlit a podpořit racionálně. Rozhodnutí duchem vede k tomu, že je možné cítit potřebu změny z celé své duše. Je třeba se rozhodnout ve všech čtyřech rovinách najednou, aby celé já bylo v souladu. Pevné rozhodnutí ve všech čtyřech rovinách je prvním krokem k úspěšnějšímu, plnohodnotnějšímu a bohatšímu životu.
Žijte zdravě a uvědoměle.

Láska a peníze

A. "My jsme to dělali s láskou a ne pro peníze."
B. "Nebaví mě to, ale dostanu za to balík."
C. "Zcela mě to pohltilo, strašně mě to baví a teď z toho začal proudit obrovský tok peněz."

Která odpověď je nejlepší? Správně je C.
Dělejte věci tak, aby vaše odpověď nebyla ani A. ani B., ale C.
Pracovat s láskou a přitom na něčem i pro ostatní tak přínosném, že to přinese i bohatství. Tak získáte lásku i peníze. Proč nemít obojí. Stačí si jen hodně přát a z přání nalézt způsob.
Myslete uvědoměle a uvědoměle žijte. :-)

Nízké úrokové míry, nedostatek dobrých nápadů?

Nadbytek kapitálu se může projevit nízkými úrokovými mírami. Nízké úrokové míry mohou být způsobeny mnoha faktory, ale díky regulaci centrálními bankami je nejvýznamnějším faktorem vyhlášená centrální úroková míra. Centrální bankéři se však musejí zamýšlet nad mnoha aspekty, když se zabývají tím, zda úrokovou míru zvýšit, snížit nebo nechat tam kde je. Centrální úroková míra je mocný nástroj, který dovede odstartovat bohatnutí v celé společnosti, když je správně používán a nebo dovést celou společnost ke krachu, chudobě a hladomoru, když je používán nesprávně. Bohužel nikdo nám nedal k používání tohoto nástroje návod, a tak bankéři a ekonomové již více než století pracují na tom, aby alespoň některé základní principy zmapovali a vytvořili si ucelený obrázek.

Seznámím vás s jednou představou, která mne teď napadla v metru. Předem upozorňuji, že je to jen takový nápad, takže mne nekamenujte, může to být pěkná blbost :-) Na druhou stranu mi to připadá logické. Těším se na příspěvky od vyvracečů mé víry (provokatér ;-). Jen do toho, pusťte se do mě.

Nyní ona myšlenka. Abychom se odprostili od zásahů centrální banky, inflace, vlivu tištění peněz, zvyšování peněžní zásoby nebo jak se tomu říká apod. Představme si, že platíme zlatými dukáty, tak jako v minulosti. Zlato nelze snadno vyrobit (natisknout apod.). Jaderná fůze daleko :-).
Pokud by byla ve společnosti zásoba zlata jakožto peněžního směnného prostředku konstantní, pak by s růstem počtu služeb a výrobků, tj. s růstem ekonomiky společnosti, musely ceny zákonitě klesat a to nepřímo úměrně. Čím by bylo více obyvatel, služeb a výrobků, tím by byly ceny ve zlatě nižší.

Nyní si představme, že v oné zemi, kde se platí zlatými dukáty je několik zlatých dolů. Vydolovat unci zlata stojí dvacet bochníků chleba, kilo slaniny, kilo ryb a pět kilo fazolí a hrachu. Jak roste ekonomika, ceny ve zlatě klesají. Najednou je možné za unci zlata nakoupit podstatně více než dvacet bochníků chleba.. atd. Více lidí tak začne dolovat zlato, zásoba zlata v oběhu společnosti vzroste a to právě tak, že cena ve zlatě bude konstantní (za předpokladu, že zlaté doly mají takovou vlastnost, že dolování zlata je stále stejně pracné - je to v podstatě vlastnost zlatých dolů a použitých těžebních technologií dohromady).
V naší zemi se zlatými doly jsou nyní ceny ve zlatě konstantní. Za unci zlata je možné koupit dvacet bochníků chleba, kilo slaniny... atd. Když se cena sníží růstem ekonomiky, pak se zvýší těžba zlata. Když se cena zvýší úpadkem ekonomiky, pak se těžba zlata zastaví.
Nyní si představme, že v naší zemi fungují banky, které zlato půjčují. Za vypůjčení hroudy zlata však účtují úrok. Když chce obyvatel takové země začít podnikat a ke svému podnikání potřebuje kapitál, který nemá, musí si ho od banky vypůjčit. Řekněme, že banky ve zlaté zemi mají za úkol především tvorbu svého zisku. Pokud bude příliš málo lidí podnikavých, ať z důvodu absence dobrých obchodních nápadů a nebo z důvodu, že zákony zlaté země podnikání příliš dusí, pak budou úrokové míry klesat. Bude totiž málo podnikatelů, kteří by si chtěli od banky vypůjčit na rozjetí nebo rozšíření businessu. Banky v honbě za ulovením alespoň onoho malého množství podnikatelů se budou předhánět ve snižování úrokových měr. Naopak pokud by bylo ve společnosti obrovské množství podnikatelů, kteří chtějí enormně rozšířit své podnikatelské aktivity, pak by potřebovali obrovské množství kapitálu a banky by byly finančně vyčerpané a jako reakce by enormně vzrostly úrokové míry.

A co v našem světě?
Myslíte, že se světová ekonomika v rozvinutých zemích dusí pod tíhou různých regulací, nařízení a daní, což má za následek nízké úrokové míry? Nebo je obtížné vymyslet ještě další služby, protože lidé z rozvinutého světa již téměř mají vše, co k živobytí potřebují a přírůstek obyvatel je nízký? Nebo nízké úrokové míry jsou uměle vyvolané centrálními bankami, které mají vyšší cíle než maximalizaci svého zisku (jejich cílem je rozpumpování světové ekonomiky)? Nebo je to všechno ještě jinak? Jaký je váš názor?
K diskuzi můžete využít fórum.

Jak za rok zhodnotit kapitál o 100 miliónů procent

Určitě si říkáte, co je to za blbost. Tak velké roční zhodnocení vloženého kapitálu snad není ani možné. Když jsem si to spočítal, také jsem si to říkal :-) Pak jsem si uvědomil, že velikost zhodnocení je vlastně prakticky omezena jen naší myslí. Tak proč by nemohla být třeba 100 miliónů procent za rok?

Dnes je to právě rok ode dne, kdy Kyle MacDonald vložil do svého projektu jednu kancelářskou sponku. 12. července 2005 nabídnul kancelářskou sponku v internetové aukci k výměně za nejlepší nabídku, kterou se stalo dřevěné psací pero ve tvaru rybky. Tímto způsobem dále měnil a měnil, až po roce dnes 12. července 2006 završil své úsilí poslední výměnou kontraktu na filmovou roli za malý dům, čímž dosáhl svého cíle - získat dům tímto unikátním způsobem.

Pokud uvažujeme cenu sponky 5 centů a cenu malého domku 50 tisíc dolarů, pak Kyle MacDonald dosáhnul ročního zhodnocení vloženého kapitálu 100 000 000%. Kyle MacDonald toho dosáhnul využitím moderních komunikačních a mediálních nástrojů, především internetu, rádia a televize. Ve skutečnosti hádám, že získal ještě mnohem více, protože zavedl v médiích celosvětově známou značku (brand) jedné červené kancelářské sponky a celý popsaný příběh má jistě také svoji cenu (nyní údajně pracuje na tom, že jej vydá knižně). Celý příběh je naprosto fascinující a vzrušuje mne o tom číst na jeho blogu.

Například skleněná koule s padajícím sněhem je nádhernou ukázkou toho, jak něco, co má pro jednoho malou cenu, může mít pro druhého člověka cenu nedozírnou. Absolutní cena neexistuje. Cena je dohoda. Cena je dána kontextem a sám prodávající může být tvůrcem kontextu, který prodávanou věc zhodnotí. Celý příběh nádherně ukazuje, jak je pojem peněz a ceny relativní. Při čtení jeho příběhu mi doslova pod kůži vjela představa, jak je hodnota peněz relativní, proměnná a závislá na kontextu. Pro někoho, kdo to nechápe těžko uchopitelná a pro někoho, kdo to chápe nesmírně snadno uchopitelná. Tak snadno, až je to legrační. Život je krásný, život je opravdu legrace. Jen se ho naučit správně žít. :-)